Cílem je "větší zapojení žen do veřejného a politického života prostřednictvím volených orgánů".
Návrhy vyplývají z červencového rozhodnutí vlády Jana Fischera prosadit kvóty pro vyšší zastoupení žen v politice. Vycházejí vstříc snahám různých převážně ženských sdružení, například sdružení Fórum 50 %, která dlouhodobě prosazovala větší zastoupení žen v politice.
Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb hodlá přesvědčit strany, aby s úpravou volebního zákona souhlasily. Třetinové zastoupení žen na svých kandidátkách už před minulými sněmovními volbami zavedla Strana zelených, která Kocába nominovala do vlády. Někteří politologové jsou přesvědčeni, že klauzuli o povinném zastoupení žen strany zavádějí jako pouhé populistické gesto, ale ženám tím cestu do politiky neusnadňují.
Kvóty se budou týkat sněmovny a krajů
Kvótou určené minimální zastoupení žen na kandidátních listinách se má podle ministerského návrhu týkat jen voleb do Poslanecké sněmovny a do krajských zastupitelstev včetně zastupitelstva hlavního města, vzhledem k datu účinnosti by se nevztahovalo na nejbližší volby. Pokud by strany kvótu nenaplnily, mělo by to být podle vnitra důvodem pro odmítnutí kandidátní listiny.
Návrh rovněž zvyšuje o 10.000 korun příspěvek na mandát pro seskupení, která budou mít alespoň 30 procent žen i mezi poslanci či krajskými zastupiteli. Tento bonus má místo zavádění zipového principu přimět strany k tomu, aby ženy navrhovaly na volitelná místa. V součtu by znamenal zvýšení nákladů na mandátové příspěvky o 9,5 milionu korun.
Změna nemá platit pro senátní a komunální volby či volby do Evropského parlamentu. Vynětí evropských voleb ministerstvo nezdůvodnilo. V případě senátních voleb podle něj povinné zastoupení žen není možné uplatnit kvůli tom, že každá strana ve volebním obvodě může postavit jen jednoho kandidáta. U komunálních voleb to vnitro zdůvodnilo tím, že zejména v malých obcích bývá problém vůbec sestavit kandidátní listinu.
Doplnění ústavy a listiny je podle ministerstva nutné vzhledem k právu občanů na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek. Doplnění má zajistit, že povinné množství žen na kandidátkách nebude považováno za porušení rovnosti volebního práva.
"Politická kultura nedospěla k většímu zastoupení žen"
Návrh podle ministerstva vychází z usnesení kabinetu ke zprávě o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže. Podle zprávy "nedospěla politická kultura k atmosféře otevřené větší participace žen" a "nynější politický systém v České republice nepodporuje přístup žen do rozhodovacích a mocenských pozic".
Po posledních volbách do sněmovny se mezi poslance dostalo 31 žen, ke konci roku 2008 se jejich počet o dvě zvýšil, jejich podíl nyní představuje 16,5 procenta. Po loňských senátních volbách se počet senátorek zvýšil na 14, což představuje 17,3 procenta. Tato míra zastoupení žen v parlamentu řadí Česko podle statistiky Meziparlamentní unie na 76. místo ze 189 států. Mezi krajskými zastupiteli ženy tvoří 17,6 procenta, v obecních zastupitelstvech je zhruba 25 procent žen.
Kvóty pro ženy podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který si sdružení Fórum 50 % nechalo vypracovat, by přivítala bezmála polovina Čechů a jejich podpora této myšlenky roste. Téměř devět desetin lidí je přesvědčeno o tom, že zapojení žen do veřejných funkcí je pro společnost užitečné.
