PRAHA Ministerstvo vnitra chce zakročit proti stránkám, které se podobají informačnímu systému datových schránek, konkrétně jeho přístupovému portálu nebo stránkám poskytujícím o systému informace.
Podle Jindřicha Koláře, vrchního ředitele sekce informatiky ministerstva, zadal úřad právní analýzu, podle které pak bude postupovat proti majitelům stránek. Jde především o použití loga datových schránek, na které má podle Koláře autorská práva ministerstvo. To bude trvat na tom, aby logo z těchto stránek zmizelo. Chce také s majiteli stránek jednat, pokud se na nich objevují podle vnitra nepřesné informace o systému schránek.
„V nejbližší době mohou očekávat ti, kteří vlastní tyto domény, dopis, ve kterém jim pošleme návrh na dohodu,“ řekl Kolář.
Existence domén s podobným jménem je dlouhodobý problém systému. Ministerstvo si totiž nestihlo před tím, než o systému začalo veřejně mluvit, zaregistrovat klíčová doménová jména jako například Datoveschranky.cz nebo Datoveschranky. net.
Některé z nich vlastní doménoví spekulanti, jiné pak komerční firmy, které dodávají například elektronické spisové služby.
Vnitro registrovalo příbuzné stránky Ministerstvo nyní alespoň zaregistrovalo podle Koláře sto dvacet příbuzných doménových jmen s příponou .cz i dalšími příponami, které postihují nejčastější překlepy a omyly uživatelů, kteří se chtějí dostat na informační portál či přístupovou obrazovku k datovým schránkám.
Vnitru především vadí, že z některých webů bylo možné se rovnou jedním kliknutím dostat na přihlašovací obrazovku do datových schránek. Podle bezpečnostního experta systému datových schránek Radka Smolíka totiž někteří provozovatelé stránek odkazy umístili na stránky z bezpečnostního hlediska velmi nedbale, a nahrávají tak takzvanému phishingu, tedy snahám podvodně od uživatelů vylákat přihlašovací údaje. Kvůli tomu pro jistotu ministerstvo také zrušilo možnost dostat se na doménu Mojedatovaschranka. cz, na které se nachází přihlašovací stránka do systému. Lidé ji musejí ručně zadat do adresního pole prohlížeče. „Všechny prokliky mohou být nebezpečné,“ řekl k tomu Radek Smolík.
Některé úřady místo schránek komunikují e-mailem Ministerstvo optimisticky zveřejnilo, že za první dva týdny provozu systémem „proteklo“ přes 465 tisíc zpráv, adresáti si pak vybrali přes devadesát procent z nich. Uživatelé se zatím přihlásili k 54 procentům schránek a dalších 16 procent uživatelů – právnických osob – se ještě přihlásí. Asi třicet procent z nich jsou ale „mrtvé firmy“, které podle pošty ke své datové schránce nikdy nepřistoupí a ani se jim zřejmě nepodaří doručit přístupové údaje.
Některé úřady sice dokážou datové zprávy přijmout, ale s jejich odesíláním už to tak slavné není. „Naši zákazníci z řad orgánů veřejné moci potvrzují, že na deset odeslaných zpráv připadá přibližně jedna přijatá. Před zavedením datových schránek byl přitom jejich poštovní provoz přibližně v poměru jedna ku jedné,“ řekl LN ředitel vývojového centra společnosti ecommerce. cz Pavel Gráf. „Některé zprávy jim stále chodí v papírové podobě, některé nově e-mailem,“ dodal Gráf.
S odesíláním zpráv mají kvůli pomalosti svého internetového připojení potíže hlavně soudy.
Podle Gráfa není problém v samotném informačním systému datových schránek, ale v tom, že mnoho organizací zjevně podcenilo přípravu vnitřních procesů a datové zprávy nyní neumějí odesílat nebo jim to vnitřní procesy neumožňují.
Graf
Datové schránky
Úřady komunikují hlavně mezi sebou
Kam posílají úřady zprávy?
Orgán veřejné moci orgánu veřejné moci 63,61 %
Orgán veřejné moci právnické osobě 35,13 %
0,34 % Orgán veřejné moci fyzické osobě podnikající
0,92 % Orgán veřejné moci fyzické osobě
Počet schránek, ke kterým se uživatelé přihlásili
Schránky, ke kterým se uživatelé skutečně přihlásili 53,59 %
Procento schránek, ke kterým se uživatelé zatím nepřihlásili, a ministerstvo má za to, že jde o stále aktivní firmy 16,41 %
Schránky, ke kterým se uživatelé nepřihlásili a zřejmě ani nepřihlásí (mrtvé firmy) 30,0 %
šk
Procento zpráv, které jsou doručeny po deseti dnech takzvanou fikcí (jsou tedy považovány z hlediska lhůt a zákona za doručené, ačkoli si je adresát nevyzvedne a nepřečte), se pohybuje kolem pěti až šesti procent z celkově odeslaných zpráv ve dni, od kterého desetidenní lhůta začala běžet. Protože si ale většinu zpráv odesílají úřady mezi sebou, procento zpráv doručených fikcí firmám bude výrazně vyšší.
Zdroj: ministerstvo vnitra, Česká pošta
