Služební zákon mluví jasně: voják nesmí být členem odborové organizace. Proto se organizátorka internetové Skupiny proti snížení platů v armádě Eduarda Měkotová rozhodla, že se ještě do konce letošního roku vydají jinou cestou.
"Jsme pro občanské sdružení, které musí založit civilista, ale mohou se v něm sdružovat vojáci," vysvětluje Měkotová postup, jak "obejdou" zákon. Jenže práci odborů organizace suplovat nemůže. "Půjde nám o to, vyprovokovat vládu, parlament a následně generalitu k řešení problematiky armády, konkrétních potíží řadových vojáků i středního managementu," plánuje Měkotová.
Vsází na to, že vojáci jsou nespokojení. Zároveň však neví, kolik ozbrojenců by do organizace vstoupilo. "Stejně jako v jiných složkách státních zaměstnanců se i zde bojí o práci, a tak ze strachu vyčkávají, co přijde," říká Měkotová, pravděpodobná ředitelka občanského sdružení.
O tom, jestli by s novou organizací skutečně spolupracovalo, nechce ministerstvo obrany zatím mluvit. "Nemůžu to komentovat, o ničem nevím," říká náměstek ministra Michael Hrbata. Podle něj ale nemá plánované sdružení v armádě smysl, když existuje svaz důstojníků a praporčíků. Tomu ale vojáci nevěří.
Krok k tomu, aby byl názor vojáků slyšet
K plánu Měkotové se staví rezervovaně i odborníci. "Sdružení nebude mít oprávnění odborové organizace. Nicméně je to krok k tomu, aby vojáci vystupovali jednotně a jejich názor byl slyšet," myslí si advokát Petr Tomek.
Vznik sdružení vyprovokovaly především rázné kroky nového ministra Alexandra Vondry. "Jde o to, že se vyhazuje. Vojáci se bojí civilu," reaguje místopředseda Sdružení válečných veteránů Ladislav Sornas. Jak říká dál, hlavní potíž vidí v tom, že armáda nepřipravuje své zaměstnance na okamžik, kdy vojsko opustí. Díky mnoha rokům stráveným třeba jen na jednom typu techniky jsou pak vojáci na pracovním trhu nepoužitelní.
