Foltýn v únoru požádal o uvolnění poté, co mu ministryně obrany Jana Černochová vytkla, že ji o obvinění neinformoval a záležitost se dozvěděla z médií.
Navíc podle Černochové měl Foltýn Voráče na základě dřívějšího rozkazu ministra obrany postavit mimo službu. Foltýn řekl, že podle jeho právního názoru bylo „50 na 50,“ zda Voráče služby zprostit.
Podotkl, že ve chvíli, kdy se jeho nadřízený domnívá, že nesplnil rozkaz, nezbývá mu nic jiného než rezignovat. Jak redakce iDNES.cz informovala, kauza Voráče nemusela být jediným důvodem Foltýnovy rezignace.
Dobře informovaný zdroj hovořil i o neshodách s vedením resortu obrany zejména poté, co si Foltýn přivedl k VP Vendulu Kwasniakovou, která dříve působila na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Tam stála v čele vyšetřovatelů známého případu Bereta, který se zabýval únikem citlivých policejních informací do podnikatelské sféry. Jedním z důvodů odchodu Kwasniakové do civilu byla nedůvěra vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Novým náčelníkem Vojenské policie se stal Jiří Roček a Foltýn nastoupil do Vojenské kanceláře prezidenta Petra Pavla.
Ještě před tím Foltýn působil jako hlavní specialista analytického oddělení armády. V minulosti zastával například pozici vedoucího staršího důstojníka-specialisty oddělení koncepcí a řízení schopností odboru koncepcí a řízení Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany nebo vedoucího staršího právníka-specialisty referátu právní služby právního oddělení Inspektorátu náčelníka Generálního štábu AČR.
