Její atraktivní program přitahuje a po prázdninách se diváci mohou těšit na další změny k lepšímu, slibuje ředitel Zdeněk Pokorný.
LN Dalekohledy hvězdárny čeká v létě zásadní obměna. Jaká?
Při sledování kosmických objektů používáme celou sadu přístrojů. Ty menší, „příruční“ dalekohledy, které se skvěle hodí pro sledování hvězdokup nebo mlhovin, tvoří většinou vysloužilé vojenské triedry, mnohé pamatovaly druhou světovou válku. Dosloužily a teď je nahrazujeme moderními. Přijde nás to asi na sto tisíc korun, ale věřím, že návštěvníci tuto změnu poznají a ocení.
* LN K čemu slouží „malá hvězdárna“, jako je ta brněnská?
Hvězdárna je unikátní kulturní zařízení, které prezentuje zajímavé vědecké poznatky především o neživé přírodě. Začínáme samozřejmě astronomií. Jiná zařízení podobného druhu vlastně neexistují - školství plní tuto úlohu jen omezeně a pouze pro některé. Hvězdárna, jako je naše (a myslím, že není vůbec „malá“ ve srovnání s jinými), je tedy zejména vzdělávací institucí pro širokou veřejnost. Naší doktrínou je, že vědu nedělá instituce, ale jednotlivci, kteří tu pracují. Ti pak mohou nejlépe ze všech říct těm druhým, „jak se dělá věda“.
* LN Který z projektů v poslední době byl nejúspěšnější?
Určitě k nim patřily dva cykly nazvané Dobrodružná věda. Skvělé pokusy z fyziky a chemie se staly názornou ukázkou toho, že i tyto neoblíbené školské předměty mohou být - při vhodné prezentaci -hitem.
* LN Jakou máte návštěvnost ?
V počtu návštěvníků je brněnská hvězdárna druhou nejnavštěvovanější institucí svého druhu po Praze. Návštěvníků k nám přijde zhruba osmdesát tisíc ročně, míra soběstačnosti dosahuje pětadvaceti až třiceti procent. Ale ještě zajímavější je srovnání s jinými kulturními institucemi: každý náš návštěvník je dotován z příspěvku města asi 80 korunami. V Brně není jiná hvězdárna, takže porovnání s muzei nebo divadly není zcela korektní, ale přesto: tam návštěvník dostane příspěvek od dvou set do šesti set korun. A když se porovnáváme s jinými hvězdárnami v republice, zase jsme „na chvostu“: jinde přispívají zřizovatelé na každého návštěvníka od 100 do 600 korun.
* LN Jaké nové projekty pro příští školní rok chystáte?
Bude jich dost, takže aspoň telegraficky. V říjnu bude mít premiéru nový pořad v planetáriu Pozemšťané o mimozemšťanech. Bude zvláštní také v tom, že poprvé si budou moci návštěvníci sami ovlivnit jeho další průběh. S počátkem školního roku se naplno rozeběhne nový internetový astronomický kurz pro všechny zájemce od 13 do 99 let. Je nazvaný Váš průvodce vesmírem, a doufejme, že jím také bude. V listopadu otevřeme unikátní „geologickou zahrádku“, a připravujeme také nový informační systém.
* LN Co podle vás jako odborníka lidi na hvězdách stále přitahuje?
Astronomie má obrovský emotivní náboj. Každý si sám na sobě může ověřit, že i zcela racionální astronomické informace silně působí na city člověka, vzrušují ho. Když se dostáváme do styku s astronomií - například při pozorování noční oblohy poseté hvězdami -jsme ochotni pro ten okamžik opustit běžné stereotypy svého života a rozvažovat o věcech, které se týkají obecných záležitostí tohoto světa, třeba o postavení člověka ve vesmíru, jeho šancích na přežití...
* LN Existuje nějaký nebeský jev, který jste neviděl a mrzí vás to ?
Mnoho mimořádných úkazů na nebi jsem neviděl... teď vzpomínám, které to vlastně byly a mám s tím trochu potíže. Neviděl jsem úplné zatmění Slunce, to je určitě mimořádný zážitek. Nebo pravý déšť meteorů s řadou jasných meteorů v každé vteřině. A pak neznám jižní hvězdné nebe - leda jako umělé z planetária. To je mnohem zajímavější než severní, jak říkají znalci. Ale není všemu konec a překvapení přicházejí náhle a třeba objev mimozemského života, to by byla senzace... Doufejme, že si noční oblohu nenasvítíme tak moc, že bychom na ní už vůbec nic neviděli.
