Dva týdny rešerší, chystání odborných stanovisek, seznamování se s prací a odborným zázemím kandidátů, několikahodinové veřejné rozpravy i speciální rozhovory. Tak vypadala práce speciální hodnotící komise, která měla poslancům nachystat expertní doporučení pro volbu vůbec prvního českého dětského ombudsmana či ombudsmanky.
Jenže její členové nyní tvrdí, že jejich práci poslanci vůbec nevzali v potaz. „Přestože jsme naše stanovisko vydali už 20. února a předali jej předsedovi sněmovního petičního výboru, ještě tři dny před samotnou volbou, tedy 3. března, tyto podklady poslanci vůbec neobdrželi. Museli jsme jim je posílat sami, přitom distribuce našeho stanoviska byla úkolem petičního výboru,“ popisuje pro iDNES.cz místopředsedkyně hodnotící komise Petra Šach.
Kdo zasedá v komisiHodnotící komisi tvořili odborníci z oblasti ochrany lidských práv, dětského práva, sociální práce, psychologie a akademické sféry, kteří se dlouhodobě věnují ochraně práv dětí v praxi i výzkumu. Součástí komise byli také čtyři mladí zástupci ve věku 15–18 let z různých sociálních prostředí. Předsedkyní je právnička Nicole Fryčová, místopředsedkyní právnička Petra Šach. Další členové: Tomáš Pavlas, Monika Šimůnková, Markéta Kos Mottlová, Diana Kantorová, Van Anh Tranová, Renata Adamová, Marian Dancso, Jitka Reineltová, Aleš Sedláček, Martina Zikmundová, Michaela Hrubá, Petr Just, Magdalena Černá, Barbora Riegerová (15 let), Sergio Stojka (15 let), Soňa Tichá (17 let), Simona Srdinková (15 let) |
Petiční výbor vyvěsil informace o výsledném pořadí kandidátů dle hodnocení komise mezi aktuality na webové stránky Poslanecké sněmovny. „Poslanci se už neměli možnost seznámit s důvody, proč tato volba dopadla, jak dopadla. O tom, mezi kým vlastně vybírají,“ přibližuje Šach.
Dětským ombudsmanem se stal mostecký opatrovnický soudce Martin Beneš, a to před Evou Petrovou a Michalem Šalomounem. Expertní komise přitom doporučovala zvolit dětskou ombudsmankou Petrovou.
„Výsledek volby respektujeme, nerozporujeme, jak to dopadlo. Ale vadí nám, že se naší prací nikdo nezabýval, nikdo se na ni neohlížel. Je to o to smutnější, že na podkladech pro poslance pracovali i mladí lidé, na jejichž názory by měl dětský ombudsman brát ohled. Takto se jim dalo najevo, že jejich názor nikoho nezajímá,“ zlobí se Šach.
„Nebyla to formalita“
Někteří poslanci dokonce před samotnou volbou ani nevěděli, že hodnotící komise vznikla a že k volbě poskytla odborné doporučení.
Na to upozornili přímo před volbou i zástupci opozice. „I když bylo stanovisko zveřejněno relativně hned po tom veřejném slyšení, nebylo dostatečně rozšířeno mezi poslance. Vím o řadě poslanců, k nimž se závěr komise vůbec nedostal. Já jsem se účastnila celého veřejného slyšení, zjišťovala jsem si o kandidátech informace i sama, vytvořila jsem si o nich vlastní obrázek,“ prohlásila poslankyně Ester Weimerová (STAN).
„Považuji za problematické, že závěry hodnotící komise nám nebyly rozeslány včas a stalo se tak až na základě intervence. Za stejně problematické považuji i to, že veřejnost, která se o tuto historickou volbu zajímá, nemá šanci se z webu Poslanecké sněmovny dozvědět o tomto odborném stanovisku,“ přidala se Gabriela Svárovská (Zelení).
Dodala, že stanovisko komise nebyla formalita, ale zákonem předpokládaný odborný podklad pro poslanecké rozhodování.
Šéf petičního výboru Jan Hrnčíř z vládní SPD trvá na tom, že jeho výbor udělal, co měl. „My jsme v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny i petičního výboru provedli všechny procedury, které tato volba obsahuje. To znamená 17. února bylo veřejné slyšení, 19. února se sešla hodnotící komise, 20. února ihned byl zveřejněn výsledek volby hodnotící komise, následně jsme to poslali tajemníkům klubů a nakonec i poslancům,“ uvedl Hrnčíř.
Komisi a pracovní skupinu pomáhala ustanovit Helena Válková (ANO), členka petičního výboru. Situace ji mrzí, nicméně i ona má za to, že při zveřejňování stanoviska komise udělal petiční výbor vše, co bylo v jeho silách. „Ve výboru jsou zastoupené politické strany, členové mohli názory komise distribuovat dál. Stanovisko jsme předali tajemníkům klubů. Na veřejné slyšení kandidátů také mohli politici přijít, ale většinou od nich nebyl zájem. Podle mě se vše rozhodovalo při představování kandidátů na klubech stran,“ řekla iDNES.cz Válková.
Stejný scénář i u „velkého“ ombudsmana?
Komise ve stejném složení, s výjimkou čtyř dospívajících zástupců, dává doporučení i k volbě veřejného ochránce práv. O něm budou poslanci teprve rozhodovat. „Bude to poprvé, kdy se experti do volby ombudsmana zapojí. Obáváme se, aby naše práce nebyla stejně zbytečná jako při volbě dětského ombudsmana. Pro oblast lidských práv jsou to velmi důležité funkce a je potřeba, aby politici rozhodovali na základě odbornosti a práce jednotlivých kandidátů a jejich předpokladů pro výkon takové funkce,“ dodává Šach.
Aby volbu „velkého“ ombudsmana doprovázelo podobné rozčarování jako při volbě toho dětského, nechce ani Válková. „Před volbou veřejného ochránce práv budeme mít s předsedkyní a místopředsedkyní komise neformální schůzku. A pokusíme se tam vyřešit, co všechno ještě můžeme na komunikaci zlepšit,“ ujistila Válková.
Dosavadnímu ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi skončil šestiletý mandát 19. února. Ve funkci však zůstává až do chvíle, kdy jeho nástupce složí slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Kancelář funguje bez přerušení a pro lidi, kteří se na ombudsmana obracejí, se nic nemění – podněty vyřizuje stejně jako dosud.
Senátoři vyslali do souboje o post ombudsmana bývalého ústavního soudce Jaromíra Jirsu a právničku Evu Kostolanskou, která působí v Kanceláři veřejného ochránce práv v odboru justice, migrace a financí. Prezident Petr Pavel nominoval bývalou vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou a advokáta Vítězslava Dohnala. Své kandidáty doporučovala i Česká konference rektorů, jsou jimi současný zástupce ombudsmana Vít Alexandr Schorm a již zmiňovaná právnička Kostolanská.
