Nejparadoxnější volby v historii, říká o výsledcích hlasování sociolog Jan Spousta. Bývalý výzkumník vysvětluje, proč se předpovědi tolik lišily od konečného výsledku a proč se SC&C letos přesně trefila. „Lidovci ztratili pud sebezáchovy, socialisté si nevšimli, že zde žijí i lidé mladší šedesáti let, a véčkaři jsou nadprůměrně vzdělaní džentlmeni, kteří volí do svého čela nadprůměrně krásné dámy.“
* LN Byly tyhle volby opravdu tak překvapivé?
Rozhodně! Nepřekvapivější volby v moderní historii Česka. Pro milovníky paradoxů a záhad hotové požehnání. Kdybych k vám před rokem přišel a řekl, že příští volby u nejmladších voličů drtivě vyhraje strana založená na dvojce tvořené 72letým konzervativním šlechticem a lidoveckým technokratem nevalné pověsti, tak vyvalíte oči. Kdybych ještě upřesnil, že zmíněná partaj toho dosáhne tím, že mládeži slíbí zavedení školného, sociální škrty a důraz na evropské křesťanskožidovské dědictví, tak pro mě zavoláte sanitku. Ale stalo se. Nechci pány z TOP 09 přechválit, ale tím se liší státník od šíbra, že dokáže být i zřetelně nepopulistický, když je to potřeba. Samozřejmě jim nahrála řecká krize, ale jejich nabídka voličům – klobouk dolů. Teď ještě aby došlo i na skutky.
* LN Díky jedné facebookové skupině (Nesnáším důchodce) a jednomu předvolebnímu klipu (Přemluv bábu) se začalo najednou psát o střetu a „válce“ generací...
To je hloupost. Ukážu vám to na dalším paradoxu těchto voleb. Mladí a vzdělanější liberálové volili dvaasedmdesátiletého Schwarzenberga (s problematickým Kalouskem v pozadí), mladí a vzdělanější socialisté volili pětašedesátiletého Miloše Zemana (s odpudivým Šloufem v pozadí). Nedali hlas Nečasovi s Paroubkem, místo „otce“ volili radši „dědu“. Tak jaká válka generací?
* LN Nicméně staří volí jinak než mladí.
To bezpochyby. Samozřejmě tu je jisté napětí a ČSSD, které se podařilo významně mobilizovat právě seniory, k tomu napětí znatelně přispěla. Ale i v tomhle byly volby paradoxní – strana práce, a volí ji přitom převážně důchodci? Paušální dělení na mladé a staré naprosto nefunguje. Mladí zelení, kteří mají v čele kluka sotva odrostlého univerzitě, propadnou u všech generací a ten nejstarší lídr vyhraje u nejmladších voličů. Posun doprava? O tom pochybuji
* LN I když vyzávorkujeme Věci veřejné, tak ve sněmovně je víc pravicových než levicových poslanců. Dá se říci: společnost se posouvá doprava, nebo je to jen klam propadlých hlasů?
Spíš bych čekal optický klam, a nejen propadlých hlasů. Jsou tu také hlasy nepřítomných, těch, kteří nešli k volbám. Tahákem ČSSD letos byl třináctý důchod a třicet korun u doktora. Podařilo se jí tím nebývale mobilizovat důchodce, ale zaplatila značným nezájmem ostatních věkových skupin. Šel byste, pane redaktore, hlasovat kvůli třináctému důchodu a třiceti korunám třikrát za rok, i kdybyste byl zarytým levičákem? Pravice svým mladším voličům nabídla dvě zajímavá témata, útěk od Řecka a vládu zákona. Nabídla jim také místo jedné prohnilé ODS hned tři různé strany, bylo z čeho vybírat. Levice jim nenabídla skoro nic. Myslím, že její mladí příznivci často zůstali doma nebo hlasovali středově. Pokud si ČSSD všimne, že v tomto státě žijí i lidé pod šedesát let, tak možná zase bude příští volba levicovější.
* LN Takže jsme se nezměnili v pravičáky?
Ani omylem. Občané tohoto státu jsou verbálně trochu vpravo, skutečnými postoji trochu vlevo, a záleží na politicích, zda je správnou nabídkou a kampaní dokážou strhnout na svou stranu. Já naopak vnímám tyhle volby jako souhru šťastných náhod a jedinečných okolností, které se příště nemusí vůbec opakovat, a nevyvozoval bych z nich žádné dalekosáhlé závěry. Náhodou se podařilo narazit na jednoho knížete a jednoho Kalouska, náhodou vypukla řecká krize, náhodou se sociální demokracie zbláznila a začala dělat kampaň jak tankový útok. Nekamenujte průzkumníky
* LN Lidé a zejména média se zlobí na špatné průzkumy. Proč se předpovědi tak sekly?
S tím slovem špatné bych byl hodně opatrný. Předvolební průzkumy nezávisle dělalo několik agentur. Sice se lišily od sebe navzájem, možná i víc, než umožňuje statistická odchylka, ale přece jen v hrubých rysech se shodly, například co se týče jasné převahy socialistů nebo jen asi desetiprocentní podpory TOP 09. Připadalo by mi hodně zvláštní, kdyby se tři zkušené, navzájem si konkurující agentury všechny hrubě zmýlily nebo nechaly podplatit nebo kdoví co a kdyby u všech tato hrubá chyba mířila stejným směrem. Naopak mnohem pravděpodobnějším vysvětlením je to, že předvolební výzkumy byly v zásadě dobře a náš lid, ale i média je špatně čtou a pak se hloupě zlobí.
* LN Tak jak to bylo? Otočila se nálada?
Téměř jistě. Výzkumy mohou v nejlepším případě ukázat jen okamžitou náladu populace asi měsíc před volbami. Vychází se z toho, že tato nálada ani chuť volit se během toho posledního měsíce před volbami už moc nezmění. Pokud se ale v dramatickém finiši kampaně podaří veřejnost ještě ovlivnit, tak staré výzkumy padnou. Ze zdánlivě špatných výzkumů lze tedy spíše usoudit, že závěr předvolební kampaně se letos povedl TOP 09 a naopak ČSSD nedokázala udržet mobilizaci svých příznivců, kterou vybičovávala už skoro rok.
* LN Unavení voliči to na poslední chvíli hodili novým a protestním stranám?
Rozhodně. Víc lidí než dříve se letos rozhodovalo na poslední chvíli – bylo jich skoro třicet procent – a ti se mnohem častěji rozhodli pro pana Kalouska než pro pana Paroubka.
* LN V roce 2002 jste v České televizi jménem SC&C prezentoval exit poll, který úplně přesný nebyl. Letos se vaši bývalí kolegové velmi dobře trefili.
Ano. Buď měli lepší model, nebo větší štěstí, nebo obojí. U tohoto typu výzkumu máte velikou výhodu: po volbách hned zjistíte, kde a v čem se vaše výběrová data rozešla se skutečnou volbou. Pokud chcete, dáte si opravdu hodně práce s analýzou chyb a přípravou nového výzkumu, máte šanci se významně poučit, ale je to vždycky i kus štěstí. Už v roce 2006 bylo SC&C velmi blízko reálným výsledkům a letos to zvládli naprosto excelentně. Ve výzkumech máte vždycky určitý prvek náhody: příště se výsledky mohou rozejít, a nebude za tím zpackaná práce.
* LN Jak se to stane, že se profesionálové ptají obrovského vzorku dvaceti tisíc lidí na jednoduchou otázku „Koho jste právě volil?“, a výsledek se zásadně rozejde se skutečností?
Tak za prvé ten „obrovský“ vzorek je velký jen zdánlivě. Každý volební okrsek je jiný – a vy nemůžete poslat tazatele do každého, ale jen do pár stovek vybraných. Tohle je nejužší hrdlo reprezentativnosti té statistiky. Stejná čtvrť, ale třeba v části sídliště z roku 1970 sídlí penzionovaní důstojníci Československé lidové armády, kteří volí úplně jinak než jejich okolí... A druhý problém: vše nasvědčuje tomu, že například v roce 2002 lidé „neříkali pravdu“. Buď nechtěli říct, že volili KSČM (tam jsme se spletli nejvíc), nebo prostě odmítli odpovědět. Tohle je asi nejtěžší: opravdu mnoho lidí odmítá odpovídat a jsou to právě velmi specifičtí voliči. Vy musíte zjistit, co jsou ti mlčící zač. Výsledky, které seberete, musíte poté pečlivě vážit... Stačí, aby ze vsi pocházel významný politik té a té partaje, a obec volí úplně jinak než všechny vesnice v okolí. Ale nejsem už sedm let pracovníkem SC&C, nemohu komentovat tamní interní záležitosti, lépe by vám to vysvětlila ředitelka výzkumu SC&C Jana Hamanová.
* LN Fenoménem voleb bylo kroužkování. Sice odstraňuje neoblíbené, ale zase se nahoru snadno dostane moula, kterého lidi znají z televize?
S kroužkováním je to trochu podobné jako s hlasováními Věcí veřejných. Na jednu stranu skutečně zkvalitňuje demokracii, na druhou stranu může být nepředvídatelné, ba vést k prapodivným výsledkům. V takovém případě je ovšem hlavní vina na politických stranách: Pokud nechcete, aby se někdo dostal do parlamentu, nedávejte ho na kandidátku. Pokud chcete, aby byli zvoleni první v pořadí, dávejte na počátek kandidátky oblíbené státníky, a ne politické trafikanty. Mladí muži zkrášlují veřejný život
* LN Litujete konce lidovců?
Letošních lidovců? Podívejte se třeba na jejich volební televizní spot. Slušný, profesionálně dělaný, do zblbnutí opakuje stejné jednoduché sdělení, aby si ho každý zapamatoval, ale žádný určitější obsah nemá. Lidovečtí stratégové si jako cílovou skupinu letos nejspíš vybrali mentálně retardované spoluobčany. Bohužel si neuvědomili, že tato skupina často nemá volební právo a navíc o ni soutěží další tucet ministraniček z okraje politického spektra. Škoda je mnoha poctivých členů strany, ale ti přece neskončí, když nebudou v parlamentu. Na místní úrovni strana má pořád smysl, a kdyby se jí podařilo najít schopné vedení a zajímavé téma, budou mít lidovci zase šanci i celostátně. Nerad prorokuji, protože je to velmi ošidné, ale tahle předpověď je skoro jistá: Do příštích voleb okouzlení pány Nečasem, Schwarzenbergem a Johnem trochu povadne a jiné strany toho budou moci využít. Je jen na samotných lidovcích, zda z toho také dokážou těžit. Já osobně bych na ně ale nevsadil zlámanou grešli, zatím na mě nedělají dojem, že by se chtěli nad sebou zamýšlet. Chovám silné podezření, že ti schopnější lidovci odešli s panem Kalouskem. Doufejme, že se v tomhle pletu.
* LN Není ale u každé strany hlavní osobnost lídra?
To ví snad každý, ne? Lídr křesťanské strany, který se soudí s charitativní organizací, tu stranu pohřbívá – i kdyby byl třeba v právu. Ale neházel bych všechno na Cyrila Svobodu. Lidé, kteří si zvolí do čela tak necharismatického lídra, který možná skvěle řídí centrální kancelář, ale nemá šanci získat nové voliče, úplně ztratili pud sebezáchovy. Strana, která nemá sebezáchovné mechanismy, nemůže doufat, že ji zachrání voliči. Nebo Pán Bůh.
* LN Nejzajímavější jsou dvě nové parlamentní strany, TOP 09 a Věci veřejné.
Bezpochyby. Obě mnohem lépe než ostatní dokázaly komunikovat s mladými lidmi. Věci veřejné jsou na internetu přímo založeny, je to jejich domovský prostor, a TOP 09 tam zdatně pronikla také. Když už jsem zmínil volební spoty, všiml jste si, že ten od TOP 09 byl jediný, který mělo smysl si posílat pro potěšení po internetu, že to byl normální zábavný klip pro YouTube? Pokud tedy odmyslím ty klipy, které bych mohl sdílet s patřičně peprným komentářem jako ukázky kolektivní stranické demence.
* LN A Věci veřejné?
Často se lidé ptají, kdo za touto stranou stojí, kdo tahá za nitky, co od ní mohou čekat. Já vám prozradím, co o tom tuším. Kromě pana Johna a několika podnikatelů či expodnikatelů tam hrají velkou roli internetová referenda véčkařů, registrovaných příznivců strany. Nemám přístup k jejich databázi, ale hrozně bych se divil, kdyby demografická struktura véčkařů nebyla podobná jako demografická struktura kolektivů jiných tvůrčích internetových podniků, tedy například Wikipedie nebo blogosféry. To znamená, že převažují mladí nadprůměrně vzdělaní muži. Jako muž nemohu nevyužít této příležitosti a nepogratulovat jim k volbě vedení strany, je to skutečně úchvatná podívaná; děkuji, pánové, za toto zkrášlení našeho politického života! Mladí nadprůměrně vzdělaní džentlmeni volící do svého čela mladé nadprůměrně krásné dámy samozřejmě budou produkovat politiku spíše liberální a spíše pravicovou. To je pro vznikající koalici s ODS a TOP 09 velice výhodné. Kvůli internetu a metodě hlasování samozřejmě také politiku potenciálně velmi vrtkavou a vnitřně rozpornou: chtějí například obranný protiraketový štít a vysílání našich jednotek do zahraničí, ale přitom by zároveň rádi radikálně snížili rozpočet armády. To je pro vznikající koalici s ODS a TOP 09 velice špatné.
***
PŘEDSTAVUJEME Jan Spousta (*12. července 1966) je český sociolog, křesťanský publicista a překladatel. Několik let byl vedoucím konzultačního a analytického oddělení agentury SC&C, řídil i první velký exit poll zpracovávaný v roce 2002 pro Českou televizi. Dnes pracuje jako analytik České spořitelny a přednáší sociologii náboženství na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Vystudoval matematické inženýrství na FJFI ČVUT, poté sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V osmdesátých letech studoval neoficiálně teologii pod vedením tajného biskupa Jana Konzala. Od roku 1996 je šéfredaktorem časopisu Getsemany, dlouhodobě je členem redakční rady časopisu Souvislosti a Sociologického časopisu. Publikuje články a překlady článků na témata sociologie a dnešního křesťanství. Přeložil z angličtiny a němčiny do češtiny nejméně 14 knih týkajících se převážně křesťanství a religionistiky.
