Je volební sobota 2021 a venku zuří jedna ze silných podzimních bouřek. Cesta do zhruba půl kilometru vzdálené volební místnosti by byla hodně nepříjemná. Proto si postavíte vodu na čaj a zapnete počítač, připojíte se k internetu a na speciálních volebních stránkách se za pomocí občanky nebo speciálního dokladu identifikujete. Vyberete svou favorizovanou stranu a kliknete. Právě jste odvolili rychleji, než se konvice s vařící vodou stihne vypnout.
Volby po internetu? Výsledky se mohou ztratit, místo důchodce odvolí ošetřovatelky, varuje před rizikem Mlsna |
Stejným způsobem však svou výsostnou občanskou povinnost zřejmě ještě dlouho neprovedete. Zavedení elektronických je momentálně mnohem blíže mlhavým politickým vizím, než reálnému zhmotnění. V technické připravenosti přitom není žádný problém. „Technicky nám v tom již téměř nic nebrání. Uměli bychom s poměrně vysokou mírou jistoty udělat identifikaci, že po internetu hlasujete právě vy a ne někdo jiný,“ řekl v rozhovoru pro LN Petr Kuchař z Kanceláře hlavního architekta e-governmentu na ministerstvu vnitra. Jeho oddělení má na starost elektronizaci státní správy, po technické stránce by tak zřejmě řešilo i případnou elektronickou volební infrastrukturu.
Anketa - Chtějí strany elektronické volby?ODS KDU-ČSL KSČM TOP 09 Piráti SPD ANO a ČSSD na dotazy neodpověděly do uzávěrky textu |
Jenže v českém politickém ringu se zatím nikdo k důraznějšímu prosazování volby po internetu neodhodlal. Z ankety pro LN mezi parlamentními stranami vyplynulo, že většině českých partají toto téma nestojí za odpověď. Po dvou dnech odpověděli na dotaz LN komunisté, Piráti, lidovci, ODS a TOP 09. Vysloveně proti byli hlavně komunisté kvůli starosti o znevýhodnění starších občanů, Martin Kupka z ODS zase považuje akt fyzické volby za občanskou událost, o kterou by lidé neměli přijít. Zato Piráti, lidovci, SPD a TOP 09 jsou z dlouhodobého hlediska pro, unisono ale poukazují na bezpečnostní rizika.
Podle poslance Pirátů Ondřeje Profanta by případný systém elektronické volby musel být „důvěryhodný a neprůstřelně zabezpečený“. SPD ve své odpovědi argumentoval zkušeností ze sousedního Rakouska, kde se muselo opakovat druhé kolo prezidentské volby. Podle první místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je zase zásadní vybudovat u voličů důvěru, že volba je skutečně tajná.
To vše je ale Petra Kuchaře technicky zvládnutelné, momentálně ale neexistuje politická objednávka. Místo toho ale poukazuje na sociální komplikace spojené s volbou skrze jedno kliknutí myši. Jako problémové vidí situace, kdy je volič pod nepřímým vlivem někoho dalšího. Nejčastěji se tak děje v rámci rodiny, ale také třeba ve sportu či jiné zájmové skupině. „Může nastat třeba následující situace: ‚Holky, přijďte zítra v pět po baletu do klubovny s občankou, budeme všechny hlasovat, aby nám už konečně postavili ten novej kulturák s tanečním parketem‘, což už znamená ovlivnění přímé,“ načrtl možný scénář „vrchní ajťák“ na ministerstvu vnitra.
K tomu podle něj dochází i nyní, jenže alespoň za plentou ve volební místnosti má člověk možnost vhodit do obálky libovolný volební lístek. V případě volby na počítači vám může naopak kdokoliv koukat přes rameno. To potvrzuje i sociolog z Akademie věd Lukáš Linek, který se specializuje na volební chování. Elektronické volby podle něj umožňují větší nátlak. Ten mohou velmi osobitým stylem vyvíjet i samotné strany.
Nakoupit a u pokladny hodit hlas do urny. Nový Zéland chce ze supermarketů udělat ‚volební místnosti‘ |
„V Estonsku bylo běžné, že chodili zástupci stran po panelácích s notebookem a za určitý finanční obnos nabízeli lidem, že mohou elektronicky volit jejich stranu,“ upozorňuje Linek na případ státu, jehož elektronizace státní správy včetně voleb se stala pověstnou. Estonci díky elektronickým průkazům a čtečkám mohou řešit komunikaci se státem z domova i v dalších oblastech. Zavádět tak technicky náročnou infrastruktury jen pro účel voleb by podle Linka bylo zbytečné.
Různé ovlivňování voličů lze efektivně odstínit. Linek i Kuchař svorně upozorňují, že k tomu by stačilo pouze zavést možnost hlasování dodatečně změnit v klidu domova. „Je také velmi důležité se ptát, proč vlastně e-volby zavádět,“ podotýká sociolog. Studie za zahraničí totiž ukazují, že vyšší účasti nepomáhají. Nicméně jejich zavedení by nebylo problém. „Pokud bude příslušná politická objednávka, byli bychom schopni držet krok i s Estonci,“ uzavřel optimisticky Petr Kuchař.
