Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Volby v Praze neplatí. Co by se dělo?

Česko

  7:00
BRNO - Pavel Bém znovu v čele Prahy. I to je jeden z krizových scénářů, které by mohly následovat po rozhodnutí Ústavního soudu.

Zmatek, na němž mohou vydělat špičkoví právníci, kteří budou hledat kličky v zákonech. I taková situace může nastat na pražském magistrátě, pokud Ústavní soud řekne, že dělení Prahy na volební obvody bylo v rozporu s ústavně zaručenými právy.

Soudci zasednou dnes, ale konečný verdikt nezazní. I kdyby totiž vynesli svůj nález, "jen" vrátí celý spor k rozhodnutí Městskému soudu v Praze. Teprve ten bude muset rozhodnout o opakování voleb.

Rozdělení Prahy poškodí malé strany
Ústavní soud se však žádnými lhůtami neřídí – podstatné bude, jestli mu stěžovatelé navrhnou další důkazy a svědectví. A také jestli sami soudci najdou shodu: podle neoficiálních údajů by třetina byla zastáncem zrušení voleb, třetina je proti a třetina se rozhoduje.

Roli může hrát i analýza, kterou si dala před volbami zpracovat ODS a na niž upozornil deník Právo. Podle listu říká, že rozdělení Prahy poškodí malé strany. Text by mohl dokázat, že zastupitelé ODS, kteří Prahu ovládali, vědomě mohli chtít ovlivnit volby. Jako důkaz ho mohou navrhnout právě stěžovatelé - tři menší strany a osm Pražanů.

Verdikt soudu přitom bude v každém případě soustem pro právníky. Ani experti ministerstva vnitra nejsou jednotní v tom, jaký by byl další postup, pokud ústavní soudci dají stěžovatelům za pravdu.

Ministerstvo vnitra zatím řešení nenašlo
Kdyby nešlo o Prahu, ale o jinou obec, mohl by na radnici nastoupit správce jmenovaný ministerstvem. Zákon o hlavním městě s tím ale nepočítá, podle zprávy pro ministra Radka Johna by se spíše měla vrátit "předvolební" rada v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS) jako "dosavadním primátorem". A následovaly by opakované volby.

O co ve sporu jde

Spor se týká rozdělení Prahy na sedm obvodů, v každém z nich se volí devět zastupitelů. Zelení v koalici se SNK ED získali v Praze celkem 5,9 procenta hlasů a VV dostaly 5,66 procenta hlasů, jenže strany nezískaly mandát (ač měly víc než pět procent hlasů). Poukazují na to, že obvody jsou různě velké, a hlasy tak mají rozdílnou váhu. Nejvyšší správní soud tvrdil, že rozhodnutí nepřekračuje přijatelnou mez, ale Ústavní soud "stojí výš". ODS mj. zdůrazňuje, že podobná situace by pak byla i u voleb do Senátu.

Problém je i s platností všech dokumentů, které schválili dosavadní radní. V ohrožení jsou stovky smluv, prodeje majetku a další dokumenty. Pokud by pražský městský soud, vedený verdiktem soudců ústavních, rozhodl, že současné zastupitelstvo nebylo zvoleno, je platnost všech dokumentů schválených "neexistujícími" zastupiteli a radními ohrožena.

A právníci by museli o jejich platnost svádět rozsáhlé bitvy s odkazem na dobrou víru při uzavírání smluv - či je naopak napadnout, pokud jejich klienti nebyli spokojení.

Soud může také říci, že důsledky neplatných voleb nastávají až k právní moci rozhodnutí - tím by platnost rozhodnutí zastupitelů a radních, byť by přišli o mandát, zůstala zachovaná. I ministerstvo doufá, že by sami ústavní soudci mohli v odůvodnění poskytnout nepřímo návod, jak se zachovat. Například zda nelze uplatnit právě variantu, podle níž by "dosavadním primátorem" mohl být nikoli Bém, ale Bohuslav Svoboda.