Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Volby vzkřísily téma uprchlické hrozby. S teplým počasím usnul covid, ale probraly se migrační trasy

Česko

  5:00
Praha - Covidová hrůza v paměti Čechů bledne, ale volby pudí politiky, aby našli jiné vysoce emotivní téma. Oprášili prověřenou klasiku: migraci. Hnutí ANO padají preference, a tak premiér Andrej Babiš protkává svá slova národoveckými hrozbami, že pokud vyhrají Piráti, a ti zrovna žebříčkům vévodí, příval muslimských běženců vyzmizíkuje českou populaci.

Volby vzkřísily téma uprchlické hrozby. foto: Jerome Tubiana/Lékaři bez hranic

Příležitost strašit tu je: s teplým počasím usnul covid, ale probraly se migrační trasy. „Poukazování na ,zlo‘ za hranicemi je projev nacionalismu, který se užívá dle propagandistické zásady, že nic nespojuje tak dobře jako společný nepřítel, ideálně podstatně ,jiný‘ než našinci. Na to část společnosti slyší,“ řekl serveru Lidovky.cz sociolog Jan Herzmann.

Hlavním nositelem hnědé politiky je dlouhodobě SPD. K ní utíká část sympatizantů ANO, takže hnutí volí též národoveckou rétoriku. Protekcionismus zní i v prohlášeních ODS či Přísahy. A jde o lehce schůdnou pěšinu, po níž se mohou vyzyvatelé rozběhnout proti Pirátům.

Babiš se odmítl omluvit Pirátům za výrok, že chtějí k lidem nastěhovat migranty. Ani náhodou, uvedl

Nejhalasněji to dělá premiér. „My v Česku nechceme multikulturní ekofanatický pirátostán,“ řekl. Posléze dodal, že Piráti chtějí stěhovat běžence do českých domácností, pročež ho strana vyzvala, aby se omluvil. Odmítl a v Právu přiložil: „Jejich politika může způsobit, že se naše děti a vnuci ocitnou ve vlastní zemi v menšině. A samozřejmě i v nebezpečí.“

Z dikce je zřejmé, na koho se Babiš, ale i SPD obrací: na starší voliče, disciplinované v účasti. Oslabení Pirátů může určit podobu povolební koalice.

„Premiér lže, protože se bojí, že po volbách přijde o moc a peníze, které tahá z kapes lidí,“ sdělila mluvčí Pirátů Karolína Sadílková s tím, že volební blok Pirátů a Starostů (PiSt) už předal Babišovy výroky právní kanceláři.

Hnědý tón u ANO popudil i SPD, která se čertí, že jí hnutí vykrádá hesla, byť v reálu „poklonkuje“ EU. Pod emocemi zapadá, že programy migrace se u ANO, PiSt a Spolu moc neliší: odmítají kvóty, řešení chtějí v místě.

„Strach z neznámého se politicky prodává dobře a perfektně funguje. Voliči nemohou objektivně posoudit, zda je hrozba reálná, zveličená,“ míní politolog Petr Just.

Politici využívající strach se často neštítí dezinformací, šíření řetězových mailů či upravených fotografií, k tomu přispívá fakt, že léto a opad restrikcí opětovnému přílivu běženců do Evropy nahrávají.

Migrant překonává plot kolem španělské enklávy Ceuta
Migrant ve španělské enklávě Ceuta

Tentokrát se to děje především přes Itálii, která s podporou Řecka a Španělska žádá, aby členské země nárazníkové zóně odlehčily a aby se reformoval celý azylový systém. Ukázal se těžko propustný a děravý vždy tam, kde je to ke škodě. Zvláště návratová politika selhává.

Od nejcitelnější migrační krize v roce 2015 hledá EU nové způsoby, jak se vyrovnat s příchozími uprchlíky, kteří se valí mimo legální mantinely. Ve většině států se problematika promítla do vnitřní politiky a ovlivňuje složení vlád, parlamentů i prezidentských postů. Migrace je dlouhodobě jedním z nejvýbušnějších témat evropské debaty a řešení reformy migračních i azylových pravidel zůstává daleko.

PETR: Domácí versus cizáci. Udělat z EU pevnost není cesta

Rostoucí počet běženců dokazují i letošní čísla. Za první čtyři měsíce nelegálně překročilo vnější hranice Evropské unie 36 100 lidí, což je asi o třetinu více než za stejné období loni, kdy migrace klesla kvůli cestovním omezením v souvislosti s pandemií. Informovala o tom unijní agentura Frontex. Nejvíce utečenců míří ze zemí subsaharské a severní Afriky. Vedle válek a politické nestability se coby důvod čím dál více zvýrazňuje i dopad klimatické změny: není voda, není jídlo.

Do Evropy vedou dva hlavní migrační tahy: balkánská trasa z Turecka přes Egejské moře a Balkán do střední Evropy a středomořská trasa ze severní Afriky přes Středozemní moře do Itálie. Nejčastějším cílem migrantů jsou země západní a severní Evropy, především Německo, dále Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu. Je to proto, že se tamní vlády staví k přijetí běženců vlídněji, a to také v nastavení sociálního systému.

Dle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu (zejména Syřané, Afghánci, Iráčané), subsaharské Afriky a západního Balkánu.

Česku chybí mozky i ruce

Ačkoli Česko není ve většině případů cílovou zemí nelegálních běženců, každoročně tu k několika incidentům a odhaleným případům pašování lidí dojde, protože se přes nás občas uskutečňuje transfer. Například policie v Jihomoravském kraji v dubnu zajistila v několika skupinách 17 běženců, především z Afghánistánu. Pátral po nich i vrtulník s termovizí.

Nápor migrantů vystrašil Ceutu. Vyhrožování může některým státům sloužit jako dobrý byznys

Ve stejném měsíci cizinecká policie zadržela při kontrole jedné stavby v Praze 15 cizinců, kteří v Česku byli neoprávněně. Letos je to zatím největší počet nelegálních pracovníků zjištěných na jednom staveništi. V tomto případě jde o imigranty z Východu.

Při jiné akci policisté našli utečence v bulharském kamionu na odstavném parkovišti u Podivína na Břeclavsku. Pět cizinců sdělilo, že pochází z Afghánistánu. Do kamionu se údajně dostali bez vědomí řidiče v Rumunsku a měli namířeno do západní Evropy. K podobným incidentům dochází po covidovém útlumu na jihu Moravy stále častěji, tvrdí policisté.

Vedle ojedinělé nelegální migrace do ČR přicházejí z ciziny lidé hlavně za prací, studiem, nebo aby se připojili ke svým rodinám. Jedná se především o migranty z Východu, třeba z Ukrajiny či Ruska, v rámci různých podpůrných programů na sehnání pracovní síly sem přibývá i nezanedbatelný počet Filipínců. Vláda i firmy motivují k tomu, aby do republiky přicházely jak výkonné mozky, tak šikovné ruce; zvláště toho druhého se v řadě odvětví, od stavebnictví po zemědělství, nedostává.

Od 90. let počet migrantů na krátkodobém i dlouhodobém pobytu ustavičně roste. Zatímco v roce 1993 žilo v Česku asi 78 tisíc cizinců, v roce 2020 už to bylo dle Českého statistického úřadu 635 tisíc, což tvoří asi 6 procent z celkového počtu obyvatel. Většina migrantů a migrantek pochází z Ukrajiny (165 654), Slovenska (124 544), Vietnamu (62 884) a Ruské federace (41 907).

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!