Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česko

Volební novela prošla beze změny Senátem, hlasování poštou zatím ale nebude

Volby, ilustrační snímek.

Volby, ilustrační snímek. foto: Václav Šlauf, MAFRA

Praha - Senát schválil beze změn volební novelu, která mimo jiné zavádí potřebný nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Nepřijal možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to Sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb.
  17:06aktualizováno  18:03

Novelu, kterou nyní dostane k podpisu prezident, podpořilo po sedmihodinové debatě 54 ze 75 přítomných senátorů. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) normu označil za krvavý kompromis. Nabýt účinnosti má počátkem července tak, aby podle ní mohly být realizovány říjnové sněmovní volby v plném rozsahu.

Prezident nebude vetovat novelu volebního zákona. Korespondenční volbu označil za ‚hloupost’

Volební novela je reakcí na verdikt Ústavního soudu z počátku února, který především zrušil dosavadní způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty jako nespravedlivý pro méně úspěšné strany. Nový způsob přepočtu sice opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se mají přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran.

Rozdělení mandátů se uskuteční ve dvou skrutiniích, tedy dvoukolově. Nejdříve se mezi volební uskupení, která se do Sněmovny dostala, rozdělí s pomocí takzvané Imperialiho kvóty mandáty v krajích. Zbylé mandáty se pak na celostátní úrovni přidělují ve druhém skrutiniu pomocí takzvané Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Volební uskupení je postupně získají v těch krajích, kde jim zůstalo nejvíce hlasů. Obsazení mandátu konkrétním kandidátem je pak závislé na kandidátní listině dané strany v příslušném kraji a na přednostních hlasech.

Soud také zrušil vstupní limit do Sněmovny pro koalice. Dvoučlenná uskupení by podle předlohy musela získat nově alespoň sedm procent hlasů místo původních deseti, vícečetná 11 procent. Podle předchozí úpravy musely tříčlenné koalice dosáhnout na alespoň 15 procent hlasů. V případě samostatně kandidujících stran novela zachovává pětiprocentní hranici.

Poslanci si koledují o blamáž. Návrh nového volebního zákona skrývá riziko

Senátoři vedli spor zejména o korespondenční volbu pro Čechy v cizině, kterou chtěli prosadit členové horní komory kolem Marka Hilšera z klubu Starostů. Argumentovali mimo jiné tím, že korespondenční volba je ve vládním programovém prohlášení a že ji má zavedenu 23 států Evropské unie. Oponenti nynějšího prosazení hlasování poštou namítali, že tato možnost nemá v nynější Sněmovně šanci na schválení a její prosazování by proces schvalování novely pouze prodloužilo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) poukázal na dohodu se Sněmovnou, podle níž má novela v zákoně pouze nahradit pasáže zrušené Ústavním soudem. Předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínková přirovnala prosazovatele hlasování poštou do aktuální novely k dítěti, které se dupáním domáhá hračky za výlohou zavřeného hračkářství. Podle senátorky lidé očekávají spíše to, že bude přispívat ke stabilitě a nebude prohlubovat příkopy mezi parlamentními komorami. Horní komora přijala závazek své krajanské komise, že do září připraví samostatnou úpravu korespondenční volby, podle níž by Češi v zahraničí mohli hlasovat také o budoucím prezidentovi.

Volební zákon se měnil několikrát, nejvýrazněji před volbami 2002

  • Zákon o volbách do Parlamentu ČR byl schválen v roce 1995 s účinností od 1. ledna 1996. Od té doby byl několikrát pozměněn, výrazně před volbami v roce 2002. V poslední době se dílčí změny týkaly například volebních obvodů pro volby do Senátu, financování volebních kampaní či naposledy možnosti hlasování v karanténě. Současná novela reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který letos 3. února oznámil, že zrušil část volebního zákona.
  • Návrh na zrušení systému voleb do Sněmovny, kterým se zabýval ÚS, podala v roce 2017 skupina 21 senátorů, složená ze zákonodárců STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezávislých senátorů. Podle těchto senátorů malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké strany. Senátoři také u ÚS napadli ustanovení, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent.
  • ÚS 3. února oznámil, že kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Nechal v platnosti pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny, zrušil ale přidanou klauzuli, jež pro koalice stanovila hranici deseti, 15, respektive 20 procent, podle počtu subjektů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.
  • Parlamentní strany poté jednaly o novele volebního zákona a 7. dubna Sněmovna na mimořádné schůzi schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale méně než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti: u dvoučlenné koalice osm procent hlasů a vícečetných 11 procent hlasů. Pětiprocentní práh pro jednotlivé strany zůstává, stejně jako 14 krajů. Návrhy omezit počet volebních krajů nebo zavést ČR jako jeden volební obvod přijaty nebyly.
  • Senát dnes schválil novelu volebního zákona beze změn. Nepřijal možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to Sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
  • Zásadní spor o volební zákon se odehrál v době menšinové vlády ČSSD premiéra Miloše Zemana. Po volbách v roce 1998 vznikla opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD, která umožnila vznik menšinové vlády. Jedním z výsledků spolupráce obou stran byla novela volebního zákona z roku 2000, která by zvýhodnila úspěšnější strany, tedy v té době právě ODS a ČSSD. Počet volebních krajů byl stanoven na 35 při zachování počtu 200 poslanců. Pro přepočítání mandátů strany zvolily kompromisní variantu označenou jako vyrovnávací d'Hondtova metoda. Představitelé ostatních parlamentních stran změnu důrazně odmítli a označili ji za účelovou snahu potlačit vliv menších politických subjektů. Prezident Václav Havel novelu vetoval, Sněmovna jej však přehlasovala. Havel, a s ním později i skupina senátorů, se obrátil na Ústavní soud, který většinu jeho námitek uznal. ÚS mimo jiné konstatoval, že změny byly v rozporu s principem poměrného zastoupení zakotveným v ústavě. Nová podoba volebního zákona tak byla výsledkem kompromisu všech stran.
  • Do Poslanecké sněmovny se v roce 2002 volilo již podle nových pravidel. Zůstal zachován poměrný systém, změnily se však dva jeho zásadní faktory - způsob přepočítávání voličských hlasů na mandáty a počet volebních obvodů. V roce 1998 byla ČR rozdělena na osm obvodů a pro přepočet se používal v podstatě neutrální Hagenbachův-Bischoffův model. Počty mandátů v krajích se pohybovaly od 14 v jižních Čechách až po 41 na jižní Moravě. Nově byla země rozdělena na 14 volebních krajů, které kopírují krajské rozdělení, a pro přepočet mandátů se používá klasická d'Hondtova metoda. I tato je stále o něco vstřícnější k úspěšnějším stranám, než byl starý systém.
  • Změnil se i minimální počet hlasů, které musí kandidující subjekt získat, aby se do Sněmovny dostal. Stejně jako dříve byla tato klauzule stanovena na pět procent pro jednu stranu. Změna se týkala koalic. Stará úprava stanovila pro dvoučlennou koalici sedm, pro tříčlennou devět a pro čtyř a vícečlennou koalici 11 procent. Novela však sčítá pětiprocentní laťku pro všechny společně kandidující strany; pro koalici dvou stran je to tedy deset procent, pro tříčlennou 15 procent.
  • Větší váhu získaly preferenční hlasy, které dají voliči přímo jednotlivým kandidátům. Zákon také umožnil volbu v zahraničí.
  • V červnu 2009 Sněmovna zamítla volební novelu, kterou koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS) navrhovala změnit přepočet hlasů na mandáty a zavést bonus pro vítěze voleb. Proti novele hlasovali sociální demokraté a komunisté.
  • V srpnu 2014 Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost České pirátské strany spojenou s návrhem na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve sněmovních volbách. Navázal tak na své starší nálezy a usnesení, podle nichž volební práh není protiústavní. Nový verdikt se však netýkal podobné klauzule ve volbách do Evropského parlamentu, kterou krátce předtím zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) právě na základě podnětu Pirátů a také Strany zelených. Návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule v zákoně o volbách do Evropského parlamentu ÚS zamítl na jaře 2015.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!