Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Volil bych...

Česko

POSLEDNÍ SLOVO

Koho volit? Otázka, kterou slýchám s blížícími se volbami stále častěji a kterou si sám stále častěji kladu.

Volil bych ODS - kdyby se kromě Topolánka bývala byla stejně rázně zbavila i „Íčka“ Langra, libového frajírka Bendla, který tak krásně privatizoval krajské nemocnice a chodíval za stále větší miliony v historickém kroji na počest Karla IV., primátora Béma, pod jehož vedením se pražská radnice dostala co do prožranosti parazity na úroveň šumavských lesů, pražského „pětkaře“ Jančíka, chomutovské primátorky Řápkové (třeba jednou dokáže, že je i právnička), jejího krajana senátora Nováka, kterého teplárna ohřála několika desítkami milionů, severočeských kmotrů, které tak skvěle reprezentuje Oulický, a chudáka Marka Bendy, který na jaký zákon sáhne, ten zkoní. Ale zato ho napíše velkým řádkováním.

Volil bych sociální demokraty -kdyby se za Paroubkem netáhl odér vináren a hospod, které přiděloval za komunistů, pronikavé pižmo Koček, Tvrdíkovy intriky a vůně kakaových bobů Michala Krause, který místo aby tiše seděl doma na hanbě a denně děkoval bohu, že unikl trestnímu stíhání, tak se nestydatě dere zpět ke státnímu vemenu, aby z něj vydojil další miliony pro fotbalový klub své rodiny, až se zase bude porcovat medvěd. To on je ten Elvis, který vstal z politického hrobu, aby se vrátil...

Volil bych komunisty - kdyby se přestali nazývat jako ti, co popravili a umučili stovky lidí, dědečka připravili o hospodu a celou mou generaci důsledně učili odmalička něco si myslet a něco jiného říkat. Volil bych je, kdyby se samotným názvem komunisté dál nehlásili k diktatuře proletariátu a k třídnímu boji (i když to popírají) a místo, aby tloukli hlavami o zem v zoufalé snaze omluvit se za hříchy minulosti, nabízejí nám drze ještě budoucnost.

Volil bych Miloše Zemana, protože když i takový garant morálky jako František Mrázek o něm prohlásí, že nekrade, asi to bude pravda - kdyby se za ním netáhl jak věčný ohon za kometou Šlouf se svými dobrými kontakty na ruské kdysi aparátčíky, dnes magnáty, a lidé typu plukovníka Zbytka, pod jejichž tanky mohlo v roce ’89 klidně zahynout stejně lidí jako na pekingském náměstí Nebeského klidu.

Volil bych zelené - kdyby kvůli několika mlokům nebyli schopni dusit výfukovými plyny celé krajské město, brali homosexuály tak nějak samozřejmě a nestavěli jim pomník a neomlouvali lidské parazity jen proto, že jsou to náhodou Romové.

Volil bych svého bývalého kolegu Radka Johna - kdybych si byl jistý, že opravdu nemá nic společného s tajemným Romanem Janouškem a že ti lidé, co stojí za ním, jsou stejně čestní, poctiví a neúplatní jako jeho slova v předvolebních debatách.

Volil bych knížete Schwarzenberga - kdyby víc a víc nepřenechával iniciativu svému podkonímu Kalouskovi, který posílá účet za státní dluh nám, řadovým občanům, zatímco seděl ve vládách, které dopustily, aby naše dálnice a obrněné transportéry byly nejdražší na světě, gripeny létaly na vztlakovém polštáři z úplatků a na padácích, které kdysi nakoupila armáda od podivné firmy, se zabíjeli vojáci.

Takže - koho volit? Možná bychom kromě kroužkování oblíbených (a křížkování neoblíbených, o němž se diskutuje) měli vylepšit volební zákon o možnost občana vytvořit si z kandidátek různých stran jednu vlastní, zcela novou. Tak, jak to mládež už dávno dělá z písniček různých zpěváků a kapel na svých počítačích. Pár jmen by se přece našlo...

Autor: