Nosíš slipy, nebo trenýrky? Tak zní zásadní kritérium společenského vrstvení. Dělí lidi na trenýrkové rockery a „ty ostatní“. Že je to projev sexismu, pomíjející ženy? Jistě, ale hned je tu náhrada. Klausovské kritérium levicovosti - snowboard, batůžek, PET lahev - se týká všech pohlaví, ras i vyznání. Pomíjí však děti, takže tu hrozí ageismus. Ještě že máme lego.
Lego není jen hračka, jež dobyla svět. Je to společenský i generační fenomén. Měl jsi lego, nebo merkur? Ta otázka určí, kdy kdo vyrůstal. Stavebnice Merkur se vyrábí od roku 1920 a přežila všechny režimy. Měl ji každý a stala se symbolem rovnosti. Otto Wichterle s její pomocí vyráběl své kontaktní čočky. Pak přišlo lego a začalo legitimizovat nerovnost. Začalo ji legitimizovat v režimu hlásajícím rovnost, takže se stalo jedním z beranidel kapitalismu. Kdo chtěl ještě před dvaceti lety lego, musel do Tuzexu, komunistické prodejny „jen pro bílé“, tedy valutové. Kdo neměl na lego, volil merkur.
Kdo si před dvaceti lety mohl hrát s legem, byl stejně výjimečný jako ten, kdo o generaci dříve nosil džíny. Dnes žijeme v systému, který společenskou nerovnost bere jako nutnost, ba jako motor vývoje. Vida, právě v tomhle systému má lego de facto každý.
Čtěte „Lego letí...“ na str. 10
