Obžalobu ve čtvrtek podala Katarína Kandová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1. Agentuře ČTK to oznámil advokát Lubomír Müller. Jde podle něj o první případ, kdy věc dospěla před soud.
Zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby se Vajnar podle Müllera dopustil tím, že v letech 1983 až 1988, kdy byl federálním ministrem vnitra, spoluzavinil na hranicích úmrtí tří lidí, zranění dalších tří lidí a bezprostřední ohrožení života jednoho člověka.
„K podání obžaloby došlo pět a půl roku poté, co Platforma evropské paměti a svědomí podala trestní oznámení proti vedoucím představitelům československého režimu,“ uvedl Müller.
Komunističtí představitelé režim na státní hranici nastavili v přímém rozporu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, podle nějž může každý svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, upozornil advokát. Trestní stíhání vůči Vajnarovi bylo sice podle Müllera zastaveno kvůli demenci, Ústavní soud to ale zvrátil nálezem z prosince 2021.
Další podobné kauzy skončily úmrtím obviněných, třeba u někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa (KSČ) Miloše Jakeše a bývalého komunistického československého premiéra Lubomíra Štrougala, uvedl Müller. Některé případy jsou podle něj také zastavené kvůli demenci či bludům, což je předmětem dalšího přezkumu u bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka a někdejšího ministra vnitra Františka Kincla.
Stíhání Vajnara a Štrougala zahájil v roce 2019 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Také Jakeše, Fojtíka a Kincla obvinil ÚDV. U někdejšího prezidenta Gustáva Husáka bylo už dříve vysloveno, že zločin spáchal, stíhání však bylo zastaveno kvůli jeho úmrtí.
