"Bylo to totální etické selhání, nejnázornější forma zneužití soudního řízení proti takzvaným třídním nepřátelům," uvedl o procesu s Horákovou soudce Nejvyššího soudu Petr Hrachovec.
| Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti, mezi nimi myslitel a historik Záviš Kalandra. Brožová-Polednová prostřednictvím obhajoby tvrdila, že o zmanipulování procesu s Horákovou nevěděla a věřila ve vinu odsouzených. Bylo jí tehdy 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu. Později byla prokurátorkou v Plzni a Rokycanech. Dnes je jí 86 let a ani v případě odsouzení by nejspíš nenastoupila do výkonu trestu. |
|||
Brožová-Polednová se kvůli chorobám spojeným s věkem neúčastní soudních líčení, nepřišla ani tentokrát. Podle státní zástupkyně Yvony Antonínové dnešní rozhodnutí ukazuje, že za justiční zločiny z 50. let jsou kromě soudců zodpovědní i tehdejší
prokurátoři.
Dovolání k Nejvyššímu soudu podala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Nebyla spokojena s verdiktem Vrchního soudu v Praze, který počátkem února zastavil stíhání Brožové-Polednové kvůli promlčení skutku. Prokurátorka prý měla jen okrajový podíl na odsouzení Horákové. Vesecká ale trvala na potrestání někdejší žalobkyně.
Podle Vrchního soudu v Praze nebyla role bývalé prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové v procesu s Miladou Horákovou natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu. Chování Brožové vrchní soud označil za napomáhání k vraždě.
V době, kdy Brožová tento skutek spáchala, ale platil říšský zákoník z roku 1852, který za takový zločin vyměřoval trest v rozmezí pět až deset let. Promlčecí lhůta pak v takových případech byla pět let. Trestnost zločinu tak podle vrchního soudu zanikla pět let po pádu komunistického režimu, na konci roku 1994.
Právě o roli Brožové-Polednové se dnes hovořilo nejvíce. "Na zcela zmanipulovaném postupu tehdejší trestní justice měla (Brožová-Polednová) svůj nezanedbatelný podíl," řekla soudu Antonínová.
"Tato mladá, začínající prokurátorka bez kloudného vzdělání se stěží mohla orientovat v tak složitých záležitostech, aby si mohla uvědomit, že proces byl zinscenován," oponoval obhájce Vladimír Kovář. Větší vinu podle něj nesli soudci. Jeho klientka je dosud přesvědčena, že nic nespáchala.
Soud se dnes nakonec přiklonil k názoru, že Brožová-Polednová hrála v pětičlenném sboru prokurátorů činnou úlohu. Komunistická strana ji do procesu dosadila. "Osvědčila se předtím v jiných politických procesech, byla dobrý řečník, byla zapálená. Proto ji vybrali a ona to věděla," uvedl Hrachovec.
Právník, který nechtěl být jmenován, řekl, že na základě rozhodnutí bude muset věc vrchní soud znovu projednat ve veřejném zasedání. Krok označil za překvapivý, protože případ Brožové-Polednové přesně kopíroval postup v kauze někdejšího prokurátora Karla Vaše, který byl odsouzen na sedm let do vězení za vraždu generála Heliodora Píky. Na základě stejných argumentů, které použil vrchní soud, skončil Vaš bez trestu.
Úkolem Brožové-Polednové prý bylo morální odsouzení žen mezi obžalovanými. "Měla emotivně působit na veřejnost, aby vynesené rozsudky smrti akceptovala. Byla tak horlivá, že ještě volala po lepším politickém zajištění procesu. Šlo to tak daleko, že se účastnila poprav," řekl Hrachovec.
Městský soud v Praze loni nejprve potrestal Brožovou-Polednovou za podíl na vraždě k osmi rokům vězení. Nyní se proces dostává zpět do bodu, kdy vrchní soud dostal na stůl odvolání Brožové-Polednové. Tentokrát mu již nemůže vyhovět kvůli údajnému promlčení.
