Soud vyslechl v pátek dopoledne psychiatričku Gabrielu Léblovou a psycholožku Jindřišku Záhorskou. Znalkyně označily Klempara za disociála, tedy člověka, jenž považuje svět kolem sebe za nepřátelské místo, proti kterému musí bojovat, a který neuznává společenské normy.
Obžalovaný muž je podle nich také egocentrik, manipulátor a agresor. Má také tendence k hysterickému přehrávání.
„Přišel na to, že jestliže se bude chovat agresivně, je to pro něj výhodnější, rychlejší. Většina lidi má tendenci, pokud se potká s agresivním jedincem, ustupovat. Pokud zjistil, že pro něj má nějakou výhodu, když se chová dráždivě, agresivně, že bude reagovat útočně, je to právě to využívání té instrumentální agrese. A tomu odpovídají osobnostní charakteristiky posuzovaného. On ví, že se něco má, že se něco nemá, ví, jaké jsou normy společnosti, ale v některých situacích je mu to jedno,“ uvedla znalkyně Záhorská.
Možnost nápravy u něj považuje za velmi obtížnou. V posudku ho expertky označily jako člověka trvale nebezpečného pro společnost.
Recidivista Klempar podle obžaloby loni v srpnu na pražském Žižkově v přítomnosti dvou dětí ubodal jejich matku a vážně zranil její známou.
Muž ve čtvrtek po zahájení hlavního líčení přiznal, že je vinný. Jeho obhájkyně dodala, že muž nesouhlasí s navrženým trestem ani s tvrzením obžaloby, že skutky měl dopředu promyšlené, že na bývalou družku útočil kvůli pomstě a že ženinu kamarádku napadl, aby se zbavil svědka. Podle advokátky Klempar jednal v afektu, protože je temperamentní.
Ztrátu paměti podle znalkyň předstírá
Zavražděná žena měla pět dětí, to nejmladší právě s Klemparem, s nímž se po porodu rozešla. Klempar na ni zaútočil v jejím žižkovském bytě, když si devítiměsíčního syna předávali. Na místě byl v té době i další nezletilý syn ženy z předchozího vztahu, který se před útočníkem zamkl na záchodě.
Pětatřicetiletý Klempar dlouhodobě užíval pervitin a má bohatou trestní minulost – odsouzen byl za loupežná přepadení, krádeže i nebezpečné vyhrožování.
Před narozením syna nastoupil na rok do vězení za prodej drog. V plzeňské věznici si opatřil mobilní telefon, z kterého podle státní zástupkyně Jany Murínové odeslal matce dítěte stovky zpráv. Vyhrožoval jí smrtí, ublížením na zdraví a tím, že ji „připraví o všechno“. Sděloval jí, že ji nenávidí a že žije jen pro pomstu a že „si za ni půjde sednout na doživotí“.
Deset dní po propuštění z výkonu trestu, loni 24. srpna, pak na expřítelkyni zaútočil. Nejprve ji napadl takzvaným boxerem, poté jí kuchyňskými noži zasadil 26 ran do celého těla včetně obličeje a krku. Při útoku jí navíc dupal na hlavu. Žena na místě vykrvácela.
Vzápětí napadl i její kamarádku, které proťal míchu a způsobil jí tak trvalé ochrnutí nohou i rukou. Poté vzal svého syna a z bytu odešel. Dítě předal známému a zavolal na sebe policii.
Klempar tvrdí, že si útok na ženy nepamatuje. Byl prý pod vlivem léků a krátce předtím ho údajně v bytě uhodil do hlavy neznámý muž, který pak utekl.
Znalkyně v pátek jeho údajnou ztrátu paměti zpochybnily. „Taktizoval v průběhu jednotlivých výslechů, sděloval rozdílné informace, některé zapomínal, pak se rozpomínal. To jsou znaky, které nesvědčí pro poruchu paměti, pro amnézii. Svědčí pro anomální osobnost, pro tendenci manipulovat se situací, vybírat informace, které jsou vhodné pro mě v danou chvíli, tady a teď,“ vysvětlila psycholožka.
Nechtěl jsem nikomu ublížit, hájí se muž
Klempar trvá na tom, že si na útok vůči ženám nevzpomíná. „Pamatuju si, že jsem šel k dřezu. Neříkám, že jsem ty nože nevzal. Ale nepamatuju si, že bych vzal nože. Jestli jsem opravdu udělal to, co jsem udělal, že jsem vystřídal tři nože, tak je to strašně hrozný. Nechci, abyste mě tady někdo litoval. Vy víte, jaký trest mám dostat. Jestli mám dostat doživotí, vážený soude, tak mi ho dejte. Já jen říkám jednu věc – ten den jsem nikomu nechtěl ublížit. Věřte mi, že bych chtěl vědět, co se jí stalo, jak trpěla, ale já tady to nevím,“ prohlásil.
Usmrcenou expartnerku označil za svou největší lásku a opakovaně soud žádal, aby ho „dal pod detektor lži“.
„Pro mě to není jen soud, pro mě to je památeční soud. Jestli mi nevěříte, že jsem ji miloval… všechno, co jsem vám řekl, jsem řekl po pravdě,“ dodal a v jednu chvíli to vypadalo, že se i rozpláče.
Na dotaz státní zástupkyně přitom jedna ze znalkyň uvedla, že pocity viny jsou u něj jen „povrchně verbalizovány, ale ne prožívány“.
Soud chce u dalšího hlavního líčení vyslechnout ještě jednoho svědka, pak by zřejmě mohly zaznít závěrečné řeči a rozsudek. Žalobkyně stále trvá na tom, aby muž dostal nejpřísnější – doživotní – trest.
