„Orgány Ruské federace odmítly splnit požadavky vznesené Českou republikou cestou mezinárodní právní pomoci, s odůvodněním, že by vyřízení české žádosti mohlo poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruské federace, není možné získat potřebné informace, kterými disponuje ruská armáda a ruské tajné služby. Byly vyčerpány možnosti získat další důkazy v České republice,“ uvedli detektivové v odůvodnění. Proto museli od postavení pachatelů před český soud upustit.
„Nejsou dány podmínky pro zahájení trestního stíhání. Zejména osoby, u kterých je dáno důvodné podezření ze spáchání závažné trestné činnosti, nejsou orgánům činným v trestním řízení v ČR dostupné. S ohledem na konkrétní skutkové okolnosti na ně nelze pohlížet ani jako na osoby uprchlé. Za této procesní situace tedy jiné rozhodnutí než takové, jaké učinil policejní orgán, nepřipadá v úvahu,“ potvrdili v závěrech i žalobci ze zlínské pobočky Krajského státního zastupitelství v Brně.
Podle nich není pravděpodobné, že by agenty GRU stíhali sami Rusové. Na odpoledne svolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tiskovou konferenci.
V hlavní roli dvojice agentů
Česká policie má za to, že hlavními strůjci výbuchu byli agenti GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří se v inkriminovanou dobu pohybovali nedaleko Vrbětic.
„Ruská vojenská rozvědka měla prostředky ke způsobení výbuchů včetně osob, které za tímto účelem přicestovaly z Ruska a ihned poté odcestovaly zpět. Rusové disponovali detailními informacemi o uskladněném zboží, jeho pohybu i konečném uživateli. Pachateli byli dle zjištění NCOZ příslušníci jednotky 29155 určené k provádění diverzních operací v zahraničí spadající pod 161. centrum přípravy specialistů zvláštního určení GRU,“ popsali detektivové.
Sovětská spojka
Cílem diverzní operace na cizím území bylo zničit vojenský materiál, který měl skončit na Ukrajině či v Sýrii, o čemž se už dříve spekulovalo. „Policejní orgán považuje za prokázané, že výbuchy obou skladů ve Vrběticích provedli příslušníci ruské vojenské rozvědky, jejichž motivem bylo zabránit dodání zbraní a munice do oblastí, kde ruská armáda prováděla své operace,“ upozornili kriminalisté.
Vyloučili jiný scénář. „Prověřováním bylo už dříve vyloučeno, že by příčinou těchto explozí mohla být nešťastná náhoda nebo nedbalost. Nebyly zjištěny ani žádné poznatky svědčící o tom, že by exploze úmyslně způsobily osoby jednající cíleně v neprospěch společnosti Imex Group s.r.o., tedy společnosti, která měla dané sklady v té době pronajaty,“ uvedli žalobci.
Podle policie bylo do akce zapojeno množství spolupracovníků, kteří se pohybovali nejen v Česku ale i v dalších sousedních státech. „Lze jen předpokládat, jaké úkoly plnili jednotliví příslušníci nacházející se v ČR a okolních zemích, případně kolik dalších příslušníků ruských ozbrojených sil a jejich spolupracovníků se na útoku podílelo,“ konstatovala policie.
Důležitou spojkou byl dle vyšetřovatelů někdejší voják Nikolaj Šapošnikov, který v Česku dlouhodobě žil. Podezřívají ho, že byl v kontaktu s generálem GRU Andrejem Averjanovem, jehož jednotka útoky naplánovala a provedla. Šapošnikov v minulosti pracoval jako obchodník pro společnost Imex Group. Zemřel na přelomu roku v Řecku na zástavu srdce, jak informoval web iRozhlas.cz. Vyšetřovatelé ho ale předtím stačili vyslechnout.
Zemřel Nikolaj Šapošnikov, policie ho prověřovala kvůli výbuchům ve Vrběticích |
Bývalý sovětský voják získal v 90. letech v Česku azyl a později i občanství. Do hledáčku detektivů se dostal zejména proto, že pro Čepigu a Miškina zařizoval návštěvu skladů ve Vrběticích. Policie podle informací serveru Lidovky.cz získala jejich e-mailovou komunikaci. Z té také vyplynulo, že si agenti pozměnili identitu.
Falešné pasy
„Tyto osoby (vystupující pod jmény Nikolaj Popa a Ruslan Tabarov) za účelem získání povolení vstupu zaslaly společnosti Imex Group elektronické kopie pasů se svými osobními údaji a fotografiemi. Následným šetřením bylo nade vší pochybnost potvrzeno, že nejméně jeden z takto zaslaných pasů je falešný a že obě fotokopie pasů byly vyhotoveny v grafickém programu,“ zachytili vyšetřovatelé.
Šapošnikov měl být v kontaktu i s velitelem komanda Averjanovem, který se v době před výbuchy nacházel v dojezdové vzdálenosti na Slovensku. Proto byl Šapošnikov se svou ženou Elenou podezírán ze špionáže. „Co znamená agent, já žádné agenty neznám. Podezřelých ruských agentů v Evropě je tolik, že bychom se všichni divili, kdyby je všechny spočítali,“ tvrdil Šapošnikov pro pořád Reportéři ČT.
Do výbuchu skladu ve Vrběticích byli zapojeni agenti ruské GRU, tvrdí Kyjev |
Ruští agenti nicméně cestovali napříč Evropou. „V blízké časové souvislosti s první ze šetřených explozí byl zejména na Slovensku zjištěn pohyb dalších osob, u kterých je doložena jejich příslušnost ke stejné jednotce GRU. Byly také prokázány kontakty osob spojených se společností Imex Group s osobou, u které se podařilo doložit, že byla v té době velitelem jednotky GRU 29155.
Dokonce byla nade vší pochybnost prokázána nejméně jedna osobní schůzka osoby spojené se společností Imex Group. a velitele jednotky GRU 29155 krátce před první z explozí,“ zmínili vyšetřovatelé. K setkání Šapošnikova s Averjanovem došlo v Portugalsku. Investigativní novinář portálu Bellingcat Christo Grozev v roce 2022 napsal, že Šapošnikov odcestoval do Portugalska jen několik dnů před vrbětickým výbuchem.
Bystrý detektiv
S rozplétáním případu pomohly vedle Bezpečnostní informační služby (BIS) také zahraniční tajné služby. Zásadní posun způsobili dle informací serveru Lidovky.cz zejména Britové. Ti totiž jako první ztotožnili agenty Čepigu a Miškina coby traviče Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury v roce 2018. Podle nich chtěli agenti GRU zavraždit jedem novičok někdejšího ruského zpravodajského důstojníka, který přeběhl na západ. Do vyšetřování se zapojili vedle policistů britské Metropolitní policie SO15 (Counter Terrorism Command) také Ukrajinci a USA.
„Prověřování dále probíhalo i ve spolupráci s dalšími bezpečnostními složkami České republiky a zahraničí s tím, že další dílčí poznatky zejména o pohybu a použité identitě zájmových osob byly vyžadovány cestou mezinárodní justiční spolupráce na Slovensku, Maďarsku, Polsku, Bulharsku, Rakousku, Nizozemí a v Řecku,“ popsali detektivové.
Co předcházelo výbuchu ve VrběticíchJak létali klíčoví ruští agenti v předvečer a krátce po výbuchu ve Vrběticích v říjnu 2014? Díky skupině Bellincat a dalším informacím je dnes možné složit přesnější mozaiku.
|
Zlom přineslo zveřejnění fotografii Miškina a Čepigy. To neuniklo pozornosti českému kriminalistovi. „Vyšetřovatel vrbětické trestní věci díky své znalosti spisového materiálu a zhlédnutí podob osob podezřelých z výše uvedeného útoku v Salisbury ve sdělovacích prostředcích pojal podezření, že podoby osob ze zajištěných kopií pasů odpovídají podobám osob, které byly zveřejněny orgány Velké Británie a prezentovány v médiích.
Na základě tohoto zjištění vyšetřovatele, kterému patří zásluha na odhalení skutečných pachatelů šetřených explozí, mohlo být dále ověřeno, že tyto osoby pod identitami tak, jak cestovaly v roce 2018 do Velké Británie, tedy pod jmény Alexander Petrov a Ruslan Boširov, přicestovaly pod stejnými identitami krátce před první z explozí z Moskvy i do Prahy, pohybovaly se v Praze, následně se přesunuly do Ostravy. V den, kdy došlo k první z explozí, odcestovaly z Vídně zpět do Moskvy,“ vypíchli detektivové.
Podle nich také s identifikací falešných obchodníků se zbraněmi pomohlo vystoupení dvojice agentů v ruské televizi, kde tvrdili, že navštívili Velkou Británii jako cestovatelé po památkách. S útokem v Salisbury neměli prý nic společného. Televizní záběry nicméně posloužili k jejich ztotožnění i v českém případu.
Neuzavřené
Vyšetřováním Vrbětic bylo také potvrzeno, že Rusové útočili i na další muniční sklady v Evropě. „Aktivity příslušníků stejné jednotky GRU byly zjištěny i v případech dalších explozí muničních skladů, ke kterým došlo na Ukrajině a v Bulharsku v blízké časové souvislosti s explozemi muničních skladů ve Vrběticích. Bylo také zjištěno, že dalším spojovacím prvkem těchto explozí vždy byla motivace pro jejich osnování, a to zničení munice, která mohla sloužit proti geopolitickým zájmům Ruské federace,“ mají za to detektivové a žalobci.
Vyjádřili také pochyby o postupu české muniční firmy. „Nejasná i nadále zůstává role osob spojených se společností Imex Group, u kterých byly zjištěny podezřelé, případně nelogické aktivity v období, kdy došlo k šetřeným explozím,“ zmínili vyšetřovatelé. V minulosti se zabývali zejména rolí šéfa Imexu Petra Bernatíka mladšího. Den se před výbuchem ve Vrběticích totiž podle údajů ze svého mobilu pohyboval v blízkosti ostravského hotelu Corrado, kde byli ubytování i Čepiga s Miškinem. Následně vyrazil na inspekci do vrbětického skladu s municí, kde měl strávit tři hodiny sám. Brigádníci dostali ten den volno.
Bernatík byl v roce 2021 na krátko zadržen a vyslýchán. Následně byl ale propuštěn. Z ničeho nebyl obviněn. Jeho právní zástupce v minulosti opakovaně popřel, že by jeho klient věděl o pohybu agentů či by jim pomáhal. „V autě byl sám, nikdo s ním v autě nebyl, a tedy ani při průjezdu vrátnicí. Sám byl i ve skladu ve Vrběticích,“ řekl právník Radek Ondruš řekl webu iRozhlas.cz.
Nevyčištěné
Důsledky výbuchů stále trápí pozůstalé i místní ve Vrběticích. Připomněl to prezident Petr Pavel, který Vrbětice navštívil v polovině dubna. „Co je nedořešeno, jsou převážně dvě věci. Tou první je vyčištění vnějšího prostoru za oplocením bývalého skladu, které dodneška nemohou využívat jejich majitelé, protože je kontaminován municí. Druhým je nejasnost ohledně budoucího účelu užívání celého objektu ze strany ministerstva obrany,“ shrnul prezident.
Z Vrbětic prezident odváží nářky, z Ostrožské Lhoty slivovici. Uvítání ho dojalo |
Přislíbil, že se na to bude ptát premiéra i příslušných ministrů. Odstranění munice rozeseté v širokém území může trvat dlouhé roky. Nevyloučil zapojení specializovaných firem.
Samostatnou kapitolou je vývoj diplomatických vztahů s Moskvou; Česko momentálně uvažuje o výměně velvyslance. Kvůli zjištění, že za výbuchy stojí ruské tajné služby Česko v roce 2021 vyhostilo osmnáct ruských diplomatů. Mezi nimi byli i ruští zpravodajští důstojníci. Kreml sáhl ke stejnému kroku a poslal domů z Ruska dvě desítky českých diplomatů.