Ignačák je obžalovaný z přípravy útoku zápalnými lahvemi na vlak převážející vojenský materiál. Anarchisté tak chtěli podle vyšetřovatelů narušit základní politickou, hospodářskou a sociální strukturu země.
Ignačákova stížnost konkrétně směřovala proti rozhodnutí vrchního soudu z 27. května. Změnil tehdy starší rozhodnutí Městského soudu v Praze a ponechal Ignačáka ve vazbě. Městský soud pak ještě vazbu znovu prodloužil v srpnu. Vrchní soud teď musí zohlednit aktuální situaci i nález ÚS a znovu zvážit, zda má Ignačák čekat na verdikt za mřížemi. Ignačák ani jeho obhájce ve středu s novináři nehovořili.
Návrhu na okamžité propuštění Ignačáka z vazby ÚS vyhovět nemohl, uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Není to v kompetenci ÚS. Ignačák tedy síň znovu opustil v poutech. Vězeňská služba mu je sundala alespoň při vyhlašování nálezu, byť eskorta požádala soud, aby Ignačák zůstal spoutaný celou dobu. „Považuji tuto žádost za zbytečnou,“ reagoval předseda senátu David Uhlíř.
Muž je ve vazbě kvůli obavě vyšetřovatelů z útěku a skrývání před trestním stíháním. Neúspěšně předložil písemný slib, záruku sestry a návrh, že by pravidelně docházel k probačnímu úředníkovi. Opakovaně uvedl, že nemá v úmyslu prchnout do zahraničí.
Samotná hrozba vysokého trestu podle ÚS není důvodem pro dlouhodobou vazbu v situaci, kdy existuje řada protiargumentů: Ignačák dosud nebyl trestán, před uvězněním pracoval, sestra mu nyní nabízí zázemí a bratr zaměstnání. Neumí žádný cizí jazyk a policie nezjistila dostatečné finanční krytí pro život v cizině. Všechny tyto faktory svědčí proti útěkové vazbě, uvedla Šimáčková.
„Policejní provokace“
Ignačák a další aktéři případu obžalobu odmítají, cítí se nevinní. Kauzu považují za výsledek policejní provokace. Tvrdí, že žádný útok zápalnými lahvemi neplánovali. Třem z pěti obviněných hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Zbývající dvě ženy před soudem stanuly kvůli tomu, že o plánech skupiny věděly a nenahlásily to policii.
ÚS se v nálezu věnoval také problematice policejní provokace. „Není možné, aby někdo byl odsouzen za čin, který spáchal proto, že k němu byl policistou podnícen, naveden, přesvědčen, donucen nebo přemluven,“ stojí v nálezu.
