PRAHA Dvě velké výzvy, které však nejdou skloubit, leží před Vladimírem Šmicrem (36). Buď se bude záložník Slavie po operaci kolena pokoušet o poslední návrat na hřiště v roli hráče, nebo kývne na nabídku Ivana Haška. Předseda fotbalového svazu a současně i trenér reprezentace by ho rád viděl jako manažera národního týmu. S obtížným rozhodnutím Šmicer vyčkává. „Kdybych se trápil a operované koleno by reagovalo špatně, asi bych ukončil kariéru. A všechno by bylo najednou jednodušší,“ naznačil, co by mu dilema ulehčilo.
* LN Jak těžké je vaše rozhodování, když se na další sezonu chystáte jako fotbalista?
Před třemi měsíci jsem řekl, že se chci k fotbalu ještě vrátit. Teď se návrat trochu rýsuje, a najednou přijde taková nabídka. Naštěstí se nemusím rozhodnout během týdne. O téhle možnosti vím a uvidíme, jak bude pokračovat dál moje rehabilitace s kolenem.
* LN Když Slavia oslavovala titul, ještě jste chodil o berlích. Už váš současný stav vypadá optimističtěji?
Jsem tři měsíci po operaci a začínám pomalu vyklusávat, jezdit na kole a dál posilovat nohu. To je program, který mě čeká ještě další měsíc. Až potom začnu pracovat s balonem.
* LN Začátek ligy, jejíž první kolo se hraje za necelé tři týdny, tedy nestihnete?
To určitě ne. Nejdřív se na trávníku objevím až v září.
* LN Máte také nějaký konkrétní termín, kdy řeknete konečné slovo o svojí budoucnosti?
Žádný takový termín není. Ani ho s Ivanem nemáme. Vím, že déle než příští rok fotbal hrát stejně nebudu. V létě bude reprezentace začínat další cyklus před kvalifikací o mistrovství Evropy a u toho bych určitě chtěl být. Samozřejmě mi vrtá hlavou, jestli nezkusit maximum pro postup už teď.
* LN Máte myšlenky srovnané v hlavě, nebo se chystáte s někým poradit?
S pár lidmi všechno ještě proberu. Hlavně se Slavií a trenérem Jarolímem. Nejdůležitější slovo budu muset mít já. Zatím pracuju na tom, abych se vrátil na hřiště.
* LN Co by obnášela role reprezentačního manažera? Byla by to asi jiná práce, kterou v minulosti vykonával Vlastimil Košťál...
Pan Košťál dělal tu roli kompletně, třeba sestavoval realizační tým. Takové pravomoci já mít nebudu, i když nějaké představy také mám. Na zbytek kvalifikace už je to stejně udělané a nemám s tím problém. Celou reprezentaci si teď bere dost na bedra Ivan Hašek a já bych se mohl stát takovým mezičlánkem mezi ním a týmem.
* LN Mohlo by to vypadat podobně jako u německé reprezentace, kde se ujmul stejné funkce Oliver Bierhoff, také bývalý reprezentant?
Ano, přesně tak. To by mi mohlo sedět a bavit. Zajišťovat servis a vylepšovat image. Nějaké nápady mám, ale ještě o nich nechci mluvit.
* LN Přemýšlel jste nad tím, že byste zvládl být hráčem i manažerem současně?
Lepší bude dělat pořádně jen jednu věc. To mi je jasné od začátku.
* LN Neobáváte se také problému, jak by bývalí spoluhráči přijali skutečnost, že jste jejich šéf?
V kabině jsem měl respekt ještě jako hráč. Kluci by museli pochopit, že doba je jiná a nemůžou si dovolit stejné věci jako za situace, kdy jsme spolu nastupovali. Měl bych zodpovědnost za jejich chování a museli bychom si domluvit jasná pravidla. Neměl by to být zádrhel. Třináct let jsem za nároďák hrál. Vím, co je pro hráče důležité, a to je zase moje velká výhoda.
* LN Nezkusil byste si za reprezentaci ještě jednou zahrát? Vlastně jste se s ní pořádně nikdy nerozloučil...
Mě taky nikdy nenapadlo, že odveta baráže o mistrovství světa v roce 2005 bude můj poslední zápas za Česko. Když jsem se další léto vracel z Bordeaux do Slavie, byl jsem přesvědčený, že si o šanci v nároďáku ještě řeknu. Momentálně je to už asi pasé. No, nebudu první ani poslední, komu se to přihodí. Teď jsou důležitější věci než moje loučení s reprezentací. Na druhou stranu se kvůli tomuhle teď snažím ve Slavii. Abych se alespoň tam rozloučil na hřišti.