* LN Česko-makedonské vztahy jsou tradičně velmi dobré. Co by se ale dalo ještě zlepšit?
Dvěma návštěvami, vašeho prezidenta u nás a mou návštěvou zde, se jen potvrzují tradičně dobré vztahy a otevírají se nové perspektivy. Zvláštní akcent klademe na ekonomické vztahy, to bylo dominantním tématem schůzek. Přáním obou stran je, aby se zintenzivnila spolupráce nejen na politické úrovni, ale zejména na té ekonomické. Česká republika nám vždycky vycházela vstříc a pomáhala nám, zejména pokud jde o naše snahy o členství v NATO a v Evropské unii. Nabízí nám také pomoc související s jejími zkušenostmi při přístupových jednáních o vstupu do Unie. Doufám, že má návštěva přispěje k ještě větší dynamice vzájemných vztahů a také k tomu, aby více Makedonců jezdilo k vám a více Čechů do Makedonie.
* LN Mluvili jste s českým prezidentem Václavem Klausem i o nějakých konkrétních ekonomických projektech?
Důležité je, že i v podmínkách hospodářské krize zaznamenáváme nárůst ekonomické spolupráce. Konkrétním projektem je například solární elektrocentrála na jihu Makedonie, která by měla být vybudována za 20 milionů eur. Existuje také projekt výstavby studentských kolejí, Češi investují i do renovování pivovaru. Ten existuje od roku 1924 a vyrábí pivo podle české receptury. Velká očekávání máme ve sféře turismu. Nyní začíná kampaň cestovní kanceláře Čedok, která by měla vést k tomu, aby do Makedonie jezdilo více Čechů. Chceme jim ukázat zejména kulturně-historické památky, které by je mohly zajímat.
* LN Prezident Klaus po vaší schůzce prohlásil, že by se Evropská unie měla nějakým způsobem vložit do sporu, který máte s Řeky, o název vaší země. Že by neměla jen pasivně přihlížet. Souhlasíte s ním?
Na tiskové konferenci prezident Klaus řekl svůj názor na tento spor. Že nerozumí požadavkům Řecka, aby se vměšovali do věcí suverénního státu, aby určovali, jak se má jmenovat. A že bilaterální problémy by neměly být překážkou pro integraci do EU. Zmínil, že máme jeho podporu při eurointegračních snahách. Protože existují podmínky, které musí každá země splnit, aby mohla vstoupit do Unie, a Makedonie ty podmínky splnila a i zprávy Evropské komise to potvrzují.
* LN Mohla by vám Česká republika nějak pomoci při řešení tohoto sporu?
Eurokomisař Štefan Füle, který má na starosti portfolio rozšiřování Evropské unie, pochází z České republiky. Doufáme, že naše poslání, která zazněla směrem k českým politikům, se dostanou taky k němu. Ukázali jsme i na jeden podobný problém mezi zemí kandidátskou a členem Evropské unie. Byl to spor mezi Slovinskem a Chorvatskem. V něm bylo nalezeno řešení, pokračovaly rozhovory a řešil se i bilaterální spor. Takže pokud už máme takovou zkušenost, byli bychom rádi, kdyby se to aplikovalo i u nás. My jsme také kandidátská země a Řecko je členem Unie. Stejně jako Brusel povzbudil Slovinsko, aby se chovalo evropsky směrem ke kandidátské zemi Chorvatsku, tak bychom byli rádi, aby se Řecko chovalo evropsky k nám. Ačkoliv máme pozitivní hodnocení z EU, tak Řecko nedovoluje, ani abychom získali datum pro zahájení přístupových rozhovorů.
* LN Jak je Makedonie připravená na vstup do Evropské unie? Co se během posledních let změnilo?
Ve všech sférách, které požaduje Evropská unie, dochází k reformám. Nejvíce se nyní soustředíme na reformy soudnictví a v oblasti veřejné správy. Důležité ale je, že celý tento proces má velkou podporu Makedonců. Více než 90 procent obyvatelstva podporuje všechny reformy, které směřují k přístupovým rozhovorům.
* LN Spor s Řeckem trvá již několik let. V jakém stavu jsou nyní vyjednávání?
Právě nyní, během našeho rozhovoru , se schází v New Yorku vyjednávač OSN Matthew Nimitz s našimi zástupci a se zástupci Řecka. My jsme byli vždy konstruktivní v tomto sporu. Podporujeme iniciativy pana Nimitze a přispíváme k tomu, abychom dospěli k nějakému řešení. My potřebujeme to řešení dnes, zítra, co nejdříve. Na něm závisí náš vstup do EU a do NATO. Řecko má problém s naším jménem, my s ním problém nemáme. Nás uznalo ve světě 131 států pod názvem Republika Makedonie a téměř se všemi státy Evropské unie máme bilaterální vztahy pod jménem Republika Makedonie. Jen Řekové mají problém s naším názvem. Ale pro ně z toho nevyplývají žádné následky. Řecko vytvořilo problém, abychom my měli problém. Ačkoli existuje bilaterální smlouva, takzvaná Dočasná dohoda, z roku 1995 mezi Řeckem a Makedonií, ve které se Řekové zavázali, že nás nebudou blokovat v integračním procesu do Evropské unie a do Severoatlantické aliance. A tuto smlouvu porušili. Proto jsme podali žalobu u Mezinárodnímu soudního dvora v Haagu. Tady se jedná o právní problém, nedodržení podmínek smlouvy.
* LN Vy sám jste optimista? Kdy si myslíte, že se stanete členy EU a NATO?
Snažíme se být realisté. Plníme všechny podmínky, které nám klade Evropská unie a které platí pro všechny členské země. Avšak kvůli Řecku jsme jedinou zemí, která musí splnit zvláštní podmínku mimo Kodaňská kritéria. Rovněž u vstupu do NATO musíme plnit dodatečné podmínky. Někteří evropští politici říkají, že nechtějí do Unie vnášet nové problémy. My říkáme, že naopak uvnitř Unie existuje země, která vytváří problémy.
* LN Sousedíte s nejmladším státem Evropy, s Kosovem. Jaké jsou vaše vzájemné vztahy?
Máme opravdu vynikající vztahy, tak jak se to patří se sousedy. A takové jsou i naše vztahy s obyčejnými Řeky. Největší počet Makedonců jezdí na dovolenou do Řecka. Velký počet řeckých investorů zase podniká v Makedonii. Podobně je to i s Kosovem. Naši podnikatelé tam pracují, kosovští občané zase jezdí do Makedonie. Budujeme si otevřené vztahy se všemi sousedy, i proto jsme uznali Kosovo a navázali jsme s ním diplomatické vztahy.
* LN Po vyhlášení nezávislosti Kosova před třemi lety se objevily obavy, že by se i Albánci žijící v Makedonii mohli chtít osamostatnit. Jaké nyní panují vztahy mezi Makedonci a Albánci ve vaší zemi?
To všechno se dá vyřešit v rámci Unie. V současné době je to tak, že jeden národ žije na dvou teritoriích, když se ale dostaneme do Evropy, tak Albánci v Albánii, v Kosovu i u nás budou žít bez hranic mezi sebou. Proto usilujeme o to, aby se do EU dostaly všechny tyto země. Náš region může žít v míru, pokud jsou otevřené hranice. Jaká byla prvotní idea Evropské unie? Byl to mírový projekt. To možná někteří z politiků v Bruselu trochu pozapomněli. Proto jim chceme připomenout, že právě tato idea společné Evropy a mírové Evropy je pro náš region potřebná. Pokud je mír, přichází i prosperita, rozvíjí se hospodářství a lidé jsou spokojení.
* LN Neplánujete tedy nějaké další návštěvy evropských zemí, kde byste vysvětlil vaši pozici a pokusil se je naklonit na vaši stranu?
Každé setkání, každý kontakt využíváme k tomu, abychom řekli naši pravdu, a budeme v tom pokračovat. Protože Řecko je členem Evropské unie i NATO a na všech setkáních vše prezentuje jen ze své pozice. Potřebujeme, aby každý z našich přátel znal i naši pravdu. A všude se setkáváme s velkou podporou a s nepochopením řecké pozice.
Češi investují i do renovování pivovaru. Ten existuje od roku 1924 a vyrábí pivo podle české receptury.
Když se dostaneme do Evropy, tak Albánci v Albánii, v Kosovu i u nás budou žít bez hranic mezi sebou
O autorovi| TEREZA ŠUPOVÁ redaktorka LN
