Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Všechno velké teprve přijde

Česko

Svému prozatím stále platnému předurčení ztělesňovat nevinné mladíčky dostál Kryštof Hádek nyní tím, že načetl supraphonskou audioknihu, Ostře sledované vlaky Bohumila Hrabala.

Zároveň se zhostil dalšího obtížného úkolu: vytvořil hlavní roli ve filmu 3 sezóny v pekle režiséra Tomáše Mašína, v němž se hrdinové ocitají v prvních poválečných letech.

* LN V monologu panice Miloše Hrmy, kterého většina z nás zná zejména z Menzelovy filmové adaptace Ostře sledovaných vlaků, jste si zase jednou vyzkoušel „čistotu mládí“. Jaké to bylo číst Hrabala na desku?

Vůbec jsem neváhal, mám rád i knížku i ten film. Navíc jsem na mluvené slovo zvyklý odmala, účinkoval jsem v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, tam jsme pracovali pro rozhlas, točili jsme pohádky s Karlem Weinlichem, dokonce i Máchův Máj. Učili jsme se správně mluvit i formulovat svoje nápady.

* LN Inspiroval jste se filmem?

Přiznávám, že jsem se na něj před natáčením ve studiu podíval, a asi jsem některé scény měl před očima právě v obrazech toho filmu, ale zas tak zavádějící to myslím nebylo, přece jen ta kniha je plná skoků v ději, flash-backů, zatímco ve filmu je využitá jen čistá linie příběhu.

* LN Literární předloha je vždycky trochu jiná, přinejmenším obsáhlejší než její filmové zpracování...

Ta kniha je taky dost drsná, některé scény až kruté, třeba jak Hrabal popisuje vagony, co jedou na frontu, jsou plné dobytka, kterému se vydloubávají oči, aby byl při jízdě klidnější. To ve filmu není. Kniha je syrovější, ale ten film je taky úžasnej, mám ho hrozně rád.

* LN V listopadu bude mít premiéru film 3 sezóny v pekle, v němž jste dostal velkou příležitost: nonkonformního mladíka, umělce, jenž se ve vzrušených letech těsně po druhé světové válce z naivního idealisty vyvine v rebela. Jak jste se vcítil do situace v roce 1947 a dál?

Především: mám rád dobové filmy, příběhy z let předválečných, doby válečné i poválečné. Líbí se mi tehdejší móda, architektura, ale i mnohé detaily a věci denní potřeby; byly promyšlené, měly smysl, byly praktické, od věšáků až třeba po výtahy. Byly krásné a krásné zůstaly, ne jako ty naše vikslajvantové výrobky na jedno použití. Ale o to tolik nejde. Víc v tomto filmu záleží na lidech a vztazích, které se odehrávají v kulisách a atmosféře oné doby.

* LN Konec čtyřicátých a začátek padesátých let byl čas zlomový -od nadšení z konce války a nadějí na lepší uspořádání světa se s komunistickým převratem náhle všechno zvrtlo. To vztah mladých muselo poznamenat. Navíc jde, byť asi jen vzdáleně, o příběh inspirovaný zápisky z mládí Egona Bondyho.

V první řadě jde o vztah dvou zajímavých lidí v době, která jej ovlivňuje. Inspirace osobností Bondyho a Krejcarové tu jistě je, ta má postava se ale jmenuje jinak, nejde o věrný životopis, je to fikce, která pracuje s fakty, které se v životě Egona Bondyho určitě nevyskytly. Jen ten, kdo zná podrobněji jeho osudy, může najít nějaké styčné body.

* LN Asi nechcete před premiérou prozrazovat podstatu příběhu, aspoň řekněte, oč jste se s režisérem Tomášem Mašínem snažili?

Pokusili jsme se vyjádřit, proč se spousta těch mladých lidí po válce stala nadšenými komunisty, a snažili jsme se zachytit ten přerod, kdy člověk naivně něčemu věřící najednou dostane od režimu tu facku, a zjistí, že nic není takové, jak si představoval. A taky co to s ním udělá.

* LN Jaký je váš hrdina?

Na začátku je naivní, ale zároveň si snaží udržet jistou svobodu vůči tomu novému režimu, stává se z něj vnitřní rebel. Nezáleží mu na nějakých hmotných věcech, které s tou dobou souvisely, ty jsou mu šumák, ale nechce být omezovaný na duchu, proto se z něj stává buřič. Snaží se proti tomu všemu nějak bojovat, vzdoruje, nechce se dát, potřebuje si zachovat vnitřní svobodu. Nejde mu ani o materiální výhody, na ty kašle, spíš si chce uchovat svou duševní nezávislost. Nakonec ho ale stejně dostanou.

* LN Například Egon Bondy se uchýlil do blázince...

No, nevím, jak by to jinak přežil, tak raději ztropil výtržnost, aby ho odvezli, a zašil se tam.

* LN Leccos jste se asi při práci na tomto filmu dověděl o době plné vášní, smyslnosti, volnomyšlenkářství, odvážných plánů, kterou zažívali asi vaši prarodiče...

Určitě. To všechno se tam odráží, i když největší pozornost je upřena na zvláštní vztah mého hrdiny k dívce Janě. Ta je taky hodně originální osobnost... Hodně jsme o tom mluvili s režisérem Tomášem Mašínem, je to profesionál výborně připravený, hodně nám to pomohlo. A já si to natáčení opravdu užíval. Doposud jsem hrál, až na výjimky, jako byl třeba Tmavomodrý svět, postavy současné. Ale jak říkám, k té meziválečné a poválečné době inklinuju. Člověk taky cítí velkou zodpovědnost, když vidí, co všechno se pro jeden záběr udělá: že celá Jindřišská ulice je uzavřená, najedou do ní staré historické tramvaje a desítky dobových aut, jsou tam mraky lidí...

* LN Obsazení je mezinárodní, vaší partnerkou byla známá polská herečka Karolina Gruszka. Nebyl v tom problém?

Vůbec ne, naopak, ona je opravdu výborná a také všichni další, kteří se na natáčení podíleli.

* LN Máte za sebou několik nových filmů - nejčerstvější jsou pokračování Bobulí a 3 sezóny v pekle, dohráváte ještě v Městských divadlech pražských, stále se ještě hraje Absolvent... O práci nemáte nouzi. Ale přece - nelitujete, že nejste v angažmá v divadle?

Byl jsem čtyři roky a divadlo mám rád. Ale těžko jsem ho kloubil s natáčením, všichni kamarádi jezdili do světa a já měl pořád v diáři termíny představení, takže jsem se cítil trochu uvázaný.

* LN Taky jste si ale před časem vyjel na zkušenou do Anglie...

To je pravda, v Anglii jsem před šesti lety absolvoval jeden školní rok v postgraduálním kurzu klasického divadla. Dostal jsem se tam díky roli v Tmavomodrém světu a taky proto, že mě tehdy vyloučili ze studia na konzervatoři. Byl jsem ve čtvrťáku, ale já tam nechodil, měl jsem potíže s omluvenkami, nedivím se jim ani se nezlobím, že mě vyhodili. Zase to bylo k něčemu dobré, jinak bych asi tady seděl a nikdy bych se do té Anglie nepodíval. Můžu to všem doporučit, byla to výborná zkušenost. Jednak jsem se naučil anglicky a taky jsem se trochu otrkal. Byl to mezinárodní kurz v Londýně a kromě Američanů a Angličanů tam byla ještě Švédka, Mexičanka, Francouzka a já. Učili jsme se jevištní řeč a základy klasického divadla a to byla výborná průprava.

* LN Co bude dál?

Nechávám tomu volný průběh. Jsem dělník, pracuju a jsem rád, když se objeví dobrá příležitost, nabídka tak zajímavá, jako třeba ten poslední film. Jinak ale mám pocit, že všechno velké teprve přijde.

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...