VSETÍN/OLOMOUC Případ vystěhování vsetínských Romů se opět dostává do soudní síně. Vrchní soud v Olomouci ve středu projedná žalobu 22 Romů vůči městu Vsetínu. Členové rodu Žigů, Ščuků, Tulejů a Kandračů žádají po radnici omluvu a vyplacení odškodného sto tisíc korun pro každého z nich.
Jejich žádost už jednou odmítl ostravský krajský soud. Nynější jednání je tak už odvolací.
Žalující tvrdí, že město, v jehož čele tehdy stál dnešní senátor Jiří Čunek, porušilo jejich základní lidská práva. Napadají podmínky, za kterých podepisovali smlouvy o koupi domků, do nichž se stěhovali, nebo upozorňují, že nemovitosti byly nevhodné k bydlení. Neměli prý možnost vybrat si nová bydliště sami, mimo jiné uvádějí, že byli deportováni násilím, přestože šlo o rodiny s malými dětmi.
Krajský soud však již žalobu zamítl. Podle odvolání však žalující Romové tvrdí, že soudce nezajistil navrhované důkazy, kterými by podle jejich názoru prokázali svá tvrzení. Poukazují na to, že vystěhováním romských rodin proti jejich vůli mimo hranice města i kraje bez možné svobodné volby výběru místa nového bydliště a do domů zcela nevyhovujících k bydlení došlo k porušení jejich základních lidských práv.
„Jednalo se tedy o jejich deportaci ze Vsetína a přerušení osobních kontaktů dětí i dospělých v dosavadním bydlišti, neboť byli nastěhováni do obcí od sebe značně vzdálených,“ tvrdí žaloba.
Na druhé straně ale stojí zástupci města, kteří mají v rukou smlouvy a dohody o stěhování obyvatel z domů v centru, zejména z pavlačového objektu v sousedství tamní polikliniky.
Radnice Vsetína za Čunkova vedení v polovině října 2006 vystěhovala pavlačový dům tak, že z původních více než šesti desítek rodin našlo ve městě nové domovy 22 domácností. V domech na Jesenicku a Prostějovsku jich skončilo šest, celkem 36 jich město přestěhovalo do obytných barevných kontejnerů, z nichž vyrostla zvláštní osada ve vsetínské části Poschla v sousedství tamní čistírny odpadních vod.
Město dohodlo s realitní kanceláří koupi domů, například ve Staré Červené Vodě či ve Vlčicích na Jesenicku. Romové tvrdili, že museli smlouvy podepsat pod nátlakem, hrozilo, že jejich děti pošlou úřady do dětských domovů. Budovy řádově za statisíce korun se museli zavázat splácet, sami však ukazovali, že v nich nefungují inženýrské sítě a mají další problémy.
Předseda senátu Vojtěch Brhel bude muset rozhodnout mimo jiné o žádosti, aby se radnice Romům omluvila ve třech celostátních denících včetně LN, ve třech týdenících a v romských médiích Romano hangos, Romano vodi a Romano nevolil, ale také na internetových stránkách Vsetína.
Postup Vsetína v své době vyvolal vlnu kritiky od Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy přesídlilo. Radnici kritizoval i tehdejší ombudsman Otakar Motejl.
***
ROMOVÉ VE VSETÍNĚ Od stěhování uplynuly čtyři roky Čtyři roky uplynuly od chvíle, kdy dal tehdejší vsetínský starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) vystěhovat převážně Romy obývaný zchátralý pavlačový dům v centru města. Radnice krok zdůvodnila zchátralostí stavby. Část z více než tří set lidí putovala do dvou domů smontovaných z obytných buněk na okraji Vsetína, další do jiných míst – stěhování za hranice kraje se týkalo zejména těch, kdo neměli nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Události se staly před volbami, které Čunek vyhrál jak na komunální úrovni, tak v boji o křeslo senátora za vsetínský obvod.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
