VĚDNOHUBKY
Stát se šachovým mistrem není jen tak. Ovšem když už se to člověku povede, začne jeho mozek pracovat trochu jinak. Alespoň to naznačují výsledky studie kterou nyní ve svém online vydání popsal časopis New Scientist.
Merim Bilalic z univerzity v německém Tübingenu připravil experiment pro osm šachových profesionálů a osm začátečníků. Požádal je, ať si zahrají partii šachu, a přitom sledoval jejich mozky pomocí magnetické rezonance. Profesionálové byli při vymýšlení tahů jednotlivých figur a řešení případných problémů celkem logicky rychlejší než laici. Jak navíc ukázalo snímání mozku, zapojovaly se u nich části obou mozkových polokoulí. U začínající hráčů „svítila“ při řešení problémů jen levá strana. Když ale výzkumníci pro kontrolu zadali šachistům úlohu z geologie, zapojovala se u všech pouze jedna mozková polokoule. To podle Merima Bilalice může naznačovat, že jiná aktivita mozku souvisí s právě s šachy.
Lidé začali pravidelně nosit oblečení zhruba už před 170 tisíci let, spekuluje tým Davida Reeda z Floridské univerzity. Ač to zní neuvěřitelně, vědcům to prozradily vši.
Veš šatní parazituje na lidech a dobře se přizpůsobila životu v oblečení. Proto se zřejmě neobjevila dříve než první lidské šaty, uvádějí výzkumníci v časopise Molecular Biology and Evolution. Pět let důkladně analyzovali dědičnou informaci vší. Podařilo se jim určit, kdy se veš šatní oddělila od svých předků žijících ve vlasech. Ukázalo se, že k tomu došlo před 170 tisíci lety. Oblékat se tedy moderní lidé začali ještě dlouho předtím, než opustili Afriku. Příklon k šatům tak podle Davida Reeda souvisí s probíhající dobou ledovou.
Dosud nejmenší planetu mimo sluneční soustavu objevil kosmický teleskop Kepler. Okolo své hvězdy ovšem krouží obrovskou rychlostí a prostředí na jejím povrchu je vpravdě pekelné. Takže s existencí života na jejím povrchu nepočítají ani největší optimisté.
Planeta dostala jméno Kepler – 10b, protože je už v pořadí desátým úlovkem teleskopu, který se ostatně soustředí právě na vyhledávání exoplanet. Družice Kepler vybavená „bystrým okem“ se dostala do vesmíru v březnu 2009, koncem května začala obíhat okolo Slunce a sledovat oblast poblíž souhvězdí Labuť a Lyra.
Čerstvý úlovek Keplera ohlásili vědci počátkem týdne v Seattlu na kongresu Americké astronomické společnosti. Objevená exoplaneta má poloměr 1,4krát větší než Země, v hmotnosti ji převyšuje 4,6krát, což není až takový rozdíl. Ovšem klima na nové planetě se zemskému vůbec nepodobá, teplota na povrchu dosahuje 1500 stupňů Celsia. Kepler – 10b se navíc pohybuje v obrovském tempu – okolo svého slunce oběhne za dvacet hodin. Planeta je kamenná a teoretické modely naznačují, že obsahuje značné množství železa.
***
NEPŘEHLÉDNĚTE
Příloha Věda&Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| EVA HNÍKOVÁ, redaktorka LN
