Kolečko, který stejně jako ve svých scénářích nejde ani „naživo“ pro expresivnější slovo daleko, zdůrazňuje, že Přes prsty není jen přímočarou komedií, jak by se od něj možná čekalo, a nevylučuje, že se do budoucna bude věnovat i vážnějším látkám.
Zápas v lásce i volejbalu. Česká sportovní komedie Přes prsty se představuje v ukázce |
LN: Jiří Langmajer o své postavě správce volejbalového hřiště Jíry ve filmu Přes prsty říká, že „dostane šanci nebejt kretén“. Co to znamená?
Jestli ten film o něčem je, pak o odpuštění. Když se člověk chová jako hovado, což někdy dělám i já, a doufám, že se Jirka neurazí, tak se tak určitě někdy choval trošku i on. A i když si hodně věcí v životě pokazí, přesto si zaslouží, aby ho měl někdo rád a aby mu dal druhou šanci.
LN: Z upoutávky to vypadá, že si pokazil hlavně vztahy, ne?
On si pokazil úplně všechno, v čemž je ten můj film trochu autobiografický. Jirka Langmajer někde s nadsázkou řekl, že ta jeho postava je někdo, kým bych já chtěl být v padesáti. To asi není úplně pravda, ale dá se říct, že jedno z témat Jíry a jedna z hlavních emocí toho filmu spočívá v tom, že člověk nemusí házet flintu do žita, i když je blbec. Zní to jednoduše, ale na platformě romantické komedie mi to přijde vlastně zásadní – a já momentálně ani nic jiného ve svém životě neřeším.
  |
LN: Své scénáře rád zasazujete do sportovního prostředí, případně do určité společenské vrstvy jako v seriálech Trpaslík nebo Most!. Rád při tom zapojujete i příslušnou terminologii nebo slang. Používáte v Přes prsty beachvolejbalovou hantýrku?
Něco málo. Měli jsme k dispozici konzultanta Honzu Chalupu, který je beachový profík: pomáhal nám s tréninkem hlavních představitelek a byl u toho, když jsme točili sportovní scény, abychom v nich neměli nějaké zásadní chyby. Myslím si ale, že žánr toho filmu není primárně sportovní. Nejde o to, jestli hlavní hrdinky vyhrají, nebo nevyhrají, jde víc o jejich osobní rovinu. Kromě toho, že řeší osobní věci, normálně chodí do práce, kterou je zkrátka beachvolejbal.
Seriál Most! mohl mít jiného režiséra. Scenárista Kolečko si ale nakonec vymínil Prušinovského |
LN: Soudě podle plakátu ve filmu „hrají“ i signály rukama za zády, kterými se volejbalistky dorozumívají.
To taky, ale plakát má přece hlavně ukázat hlavní postavy – a v rámci toho na něm jsou vidět i zadky těch holek. Nijak se netajíme tím, že chceme, aby lidi přišli do kina. Přes prsty není žádný artový film. Na druhou stranu si myslím, že na poměry romantické komedie má i silnou myšlenku. Stalo se to hodně díky Petře Hřebíčkové, která k roli hráčky Lindy přistoupila až fatálně. Pochopil jsem, že jinak to ani neumí. Samotného mě překvapilo, že emoce nakonec převážily nad přímočarou komedií: fóry a další kravinky tam samozřejmě jsou, ale nakonec je to dost o lásce. A není třeba se za to stydět.
LN: Co jste si z popularity seriálu Most! s odstupem vzal? Jste zase o krůček blíž k receptu, co na diváky zabírá? Nebo už naopak takový formát nikdy nechcete zkoušet?
Já ani režisér Honza Prušinovský ten efekt absolutně neumíme zopakovat a nakonec se popularita toho seriálu obrátí proti nám. I Přes prsty s ním budou všichni srovnávat. Most! se jako formát prodal i ven, teď se třeba v maďarském městě s pro mě nevyslovitelným jménem natáčí maďarská verze. Ale blbý je, že někam přijdu ucházet se o práci a všichni chtějí Most! se vším tím hypem okolo. Jenže my s Honzou nevíme, jak jsme to udělali, a to, jak se o seriálu potom psalo, stejně šlo nad rámec toho, jestli je ten seriál dobrý, nebo špatný: mediální výstupy byly spíš o celém tom fenoménu. Toho se nedá dosáhnout nějak cíleně a řízeně.
Celý rozhovor se scenáristou a režisérem Petrem Kolečkem o seriálu Most!, jeho nové romantické komedii Přes prsty a lásce ke sportu si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 9. srpna.
V magazínu dále najdete:
|
