Novináři byli upozorněni, že Roman spolu s obchodníkem se zbraněmi Richardem Hávou a zakladatelem TOP 09 Miroslavem Kalouskem odletěli soukromým letadlem do Španělska sledovat české tenisty bojující o Davisův pohár. Nikomu se však nepodařilo získat hmatatelné důkazy, a potenciální sólokapr se proto nekonal. Celá historka ale zní věrohodně, vezmeme-li v úvahu Romanovu slabost pro politiky a dlouhotrvající blízký vztah mezi Kalouskem a Hávou.
Roman, Háva i Kalousek si dobře žijí z peněz českých daňových poplatníků. Roman a Háva se dokázali úspěšně napojit na veřejné zdroje a Kalousek byl posledních osmnáct let nepřetržitě státním úředníkem, členem vlády nebo poslancem. Tihle tři státní kapitalisté už za ta léta připravili české veřejnosti dost vysoký účet.
Roztomilý zákon o nákupu vojenského materiálu Začněme Hávou. V roce 1994 zpracoval Miroslav Kalousek, tehdy náměstek ministra obrany, návrh roztomilého zákona o nákupu vojenského materiálu, podle kterého mělo být napříště povinností státu pořizovat vojenskou techniku prostřednictvím českých obchodníků se zbraněmi – například Hávy a jeho firmy Omnipol.
Povinnost nakupovat výzbroj přes soukromé prostředníky je podivnou českou specialitou. Místo toho, aby si stát zbraně pořizoval přes nějakou státní agenturu, jak je zvykem ve všech ostatních zemích EU, platí vysoké provize soukromým společnostem, aby za něj obchody vyřizovaly. Stálo by za to vyčíslit celkové náklady na všechny ty předražené armádní nákupy uskutečněné v uplynulých patnácti letech podle paragrafu 6 zákona 38/1994. Vydalo by to na pěkně velkou složenku.
Pokud to strana TOP 09 myslí s úsporami veřejných prostředků vážně, měla by se zasadit o co nejrychlejší zrušení Hávova zákona z roku 1994.
A pak je tu Martin Roman. Šušká se o tom, že začátkem roku 2009 věnoval hodně úsilí zvyšování hodnoty společnosti Škoda Power pomocí kontraktů od ČEZ. Škoda Power vyrábí turbíny a byla vlastněna společností Appian, která se minulé léto dohodla na jejím jistě úspěšném odprodeji.
Znepokojení nad tím, že ČEZ neúměrně přeplácí všechno, co kupuje (obzvláště když to kupuje od společnosti Appian Machinery), odbývá management společnosti s tím, že se nejedná o nic víc než jen strašení ekologických aktivistů snažících se protlačit zelené technologie.
Nechme stranou problematiku životního prostředí. Dost na tom, že dochází k poškozování hodnoty společnosti ČEZ.
Všichni politici nadělají mnoho řečí ohledně cen elektřiny, ale když se jedná o údajné obchody managementu ČEZ se spřátelenými firmami, jsou najednou zticha. A stejně jako jsou zelení jediní, kteří odmítli milion korun jako úplatek za ovlivnění podoby loterijního zákona, jsou jedinou stranou, která se odvážila veřejně vyzvat Martina Romana, aby vysvětlil povahu svého vztahu s Appianem.
Martin Kocourek, stínový ministr financí ODS a předseda dozorčí rady ČEZ, trvá na tom, že ČEZ je jakožto akciová společnost odpovědný pouze svým akcionářům a auditorům. To samé ale tvrdili lidé z Enronu, amerického energetického konglomerátu, který se potupně zhroutil v roce 2001.
Vyšetřovatelé jmenovaní představenstvem Enronu s úkolem prověřit firemní účetnictví pak dospěli k závěru, že auditorská firma Arthur Andersen „neplnila svou povinnost informovat představenstvo o podezřeních týkajících se zakázek poskytovaných společnostem s vazbami na management“. Enron byl tunelován navzdory armádám akcionářů a auditorů.
V době, kdy se ČEZ chystá utrácet peníze za největší zakázku v dějinách země, zůstávají vlastníci některých klíčových dodavatelů firmy utajení. Kocourek nedávno sám řekl České televizi, že nemá ani tušení, kdo je konečným vlastníkem společnosti Appian Machinery, a ještě to doprovodil nejapnou poznámkou, že není detektivní kancelář.
Detektivní kancelář by opravdu byla zapotřebí, abychom odhalili vlastnickou strukturu Appianu. Jedná se o společnost registrovanou v Nizozemsku, neobchodovanou na burze a vlastněnou více než dvěma subjekty. Jako taková nemusí zveřejnit své skutečné vlastníky.
Nizozemský obchodní rejstřík neposkytuje informace o tom, kdo tito lidé jsou. S ohledem na to, kolik miliard korun utratily České dráhy a ČEZ za nákupy od Appianu, se ovšem můžeme domnívat, že to šéfové a předsedové dozorčích rad těchto dvou firem vědí dobře.
Není pochyb, že morální kompas admirála Schwarzenberga ukazuje správným směrem. Ale ochota jeho prvního důstojníka udržovat stejný kurz je mnohem méně jistá. Bylo by dobré, kdyby TOP 09 namířila svůj dalekohled také na Appian a Omnipol. Mohlo by to přinést značné úspory – větší, než si myslíte!
***
Celkové náklady na všechny ty předražené armádní nákupy by vydaly na pěkně velkou složenku
O autorovi| JAMES DE CANDOLE, konzultant Autor je ředitelem poradenské firmy Candole Partners. V Praze žije od roku 1992.
