Z budovatele nového Kyrgyzstánu se ale brzy stal opoziční lídr, který se svými stoupenci vyhnal ze země prezidenta Askara Akajeva. Po tzv. tulipánové revoluci ho pak na nejvyšším postu nahradil.
Před pěti lety Bakijev sám sebe nazýval „bojovníkem za demokracii“. Dnes ho opozice označuje za „monstrum“. Právě za jeho vlády dosáhla korupce obrovských rozměrů. Do významných funkcí tlačil své příbuzné a známé a vytvářel tak klanovou elitu, která měla za cíl především co nejvíce se obohatit. Dělal vlastně přesně to, za co sesadil Akajeva. Například svého syna Maxima učinil Bakijev šéfem lukrativní Agentury pro rozvoj, investice a inovaci. Bratr prezidenta Žanibek se stal šéfem Služby státní ochrany, druhý, Marat, velvyslancem v -Německu, třetí Adilbek ředitelem obchodního zastupitelství v Číně. Další ze synů Marat se usadil ve Státním výboru pro národní bezpečnost. Bakijev potřeboval obrovské prostředky k udržení chodu státu a blahobytu své rodiny, a tak bral i tam, kde to přímo ohrožovalo občany. Těsně před lidovými bouřemi se v zemi zvýšily ceny na energie. Bakijev sice argumentoval tím, že mu je dráž prodává Moskva, ale občany to moc nezajímalo. Nikdo nechtěl slyšet, že se Rusko skutečně zvýšením tarifů možná Bakijevovi mstí a schválně mu způsobuje potíže, protože nevyhodil ze své země americké vojáky. Teď si Bakijev a jeho příbuzní možná ani nestačí sbalit do kufrů všechno nashromážděné bohatství.
