O jednotlivých případech podezřelých nákupů zdravotnické techniky se čas od času mluví. Podle všeho se ale nemusí jednat o ojedinělé případy, ale poměrně rozšířenou praxi v českém zdravotnictví.
Na zakázky nemocnic si nedávno posvítili i poslanci. Podle analýzy kontrolního výboru dochází k umělému předražování těchto zakázek až o 30 %. Jak? Díra podle poslanců vzniká při nákupech drahé zdravotnické techniky přes prostředníky, takzvané kompletátorské firmy.
Z 1,9 miliardy bylo prý zbytečně utraceno až 600 milionů
"Podle nás dochází k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky," tvrdí poslanec Libor Ježek, který je ve výboru zpravodajem pro tuto problematiku. Výhrady ale odmítají nemocnice, jejich dodavatelé, i ministerstvo zdravotnictví.
Ze zjištění kontrolního výboru vyplývá, že z 1,9 miliardy korun, která byla nemocnicím "přiklepnuta" v první zdravotnické výzvě Integrovaného operačního programu, bylo zbytečně utraceno až 600 milionů. Podle poslanců hrozí, že ze tří miliard, které EU pro tuto výzvu poskytla, bude zbytečně vynaložena až celá miliarda korun.
Severočeské nemocnice zkoumají kontroloři z EU
První známou kauzou tohoto typu byl nákup severočeských nemocnic pod hlavičkou Krajské zdravotní. Obří čtyřsetmilionová zakázka na nákup přístrojů a zařízení z počátku letošního roku je nyní prošetřována Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). "Můžu potvrdit, že se touto věcí OLAF zabývá. V této fázi ovšem nemůžeme poskytovat bližší informace," sdělil LN mluvčí úřadu Jörg Wojahn. Pokud OLAF zjistí závažná pochybení, může to mít v krajním případě důsledky i pro další čerpání evropských prostředků.
Ministerstvo financí také podle náměstka Jana Málka znemožnilo vyplacení dalších peněz Krajské zdravotní z evropských prostředků i státního rozpočtu. Už dříve měla Krajská zdravotní problémy s proplacením dotací z Regionálního operačního programu. Vyplacení více než 200 milionů se zdrželo kvůli kontrolám, které ale nakonec nic neprokázaly.
Prokázat předražení není jednoduché
Případ Krajské zdravotní také ukazuje, že prokázat předražení není jednoduché. "Magnetická rezonance se koupila předraženě skoro o 100 %," tvrdí Alena Dernerová, někdejší zaměstnankyně Krajské zdravotní, která na tamější nákupy dlouhodobě upozorňuje. Magnetická rezonance se v Ústí nad Labem pořizovala za 44 milionů, zatímco Nemocnice na Homolce podle Dernerové týž přístroj pořídila za necelých 24 milionů.
Jenže podle Miloslava Řeháka, který při nákupu zastupoval Krajskou zdravotní, jde o neporovnatelné případy. Poukazuje na možné rozdíly ve vybavení.
"To by ten přístroj musel být obložený zlatem"
"Když si kupuju Škodu Octavia, můžu ji koupit za 350 tisíc, nebo ji můžu mít v kompletním vybavení za 800 tisíc. My jsme kupovali kompletní pracoviště a kompletní softwarové vybavení," tvrdí Řehák. To ale Dernerová neuznává. "Já ty rozdíly mezi oběma přístroji znám, jsou minimální. To by ta ústecká magnetická rezonance musela být obložená zlatem, aby byla o tolik dražší," oponuje Dernerová.
Podle Řeháka se navíc na Homolce dělal jenom "upgrade". Nemocnice na Homolce však vypisovala výběrové řízení na koupi nového přístroje, nikoli na modernizaci toho stávajícího. "Šetří to OLAF, tak dojde k nějakému závěru. Pořád věřím, že dojde k tomu, že jsme postupovali správně," říká Řehák.
Stejný přístroj, ale o 8 milionů levnější
Popsaný problém se však zřejmě týká mnoha dalších případů. Objektivní srovnání cen komplikuje to, že je těžké se dostat k přesným popisům koupených přístrojů.
Ježek upozorňuje například na nákupy počítačových tomografů (CT) v různých fakultních nemocnicích. "Stejné stodvacetiosmiřezové CT bylo ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a ve Fakultní nemocnici Plzeň pořízeno za cenu přesahující 33 milionů. Reálná cena na trhu přitom činí zhruba 25 milionů," tvrdí Ježek. Tento údaj potvrzuje i neoficiální informace z karlovarské nemocnice, která analogické CT údajně pořídí za cenu nižší než 25 milionů.
"Máme lepší vybavení," brání nemocnice vyšší cenu
Zmíněné nemocnice ale tuto výhradu odmítají. "Nabídková cena odpovídala konkrétní technické specifikaci přístroje, jeho příslušenství a programovému vybavení. V dané době se jednalo o technicky špičkový přístroj. Zmiňovaná cena o 10 milionů korun nižší by odpovídala na trhu střední kvalitativní skupině přístrojů," uvedla Renata Jenšíková, tisková mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň. "Nechápeme, kde se nějaké pochybnosti vzaly."
Růzností vybavení se také brání firma Hypokramed, která zprostředkovala nákup CT do vinohradské a plzeňské nemocnice. První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr tvrdí, že se jeho úřad snaží proti nekalým praktikám při zadávání zakázek bojovat. "U projektů, financovaných z těch evropských fondů, které máme na starosti, požadujeme prokázání ceny obvyklé. Máme také standardy, aby se nekupovaly přístroje na vyšší úrovni, než jakou dané pracoviště využije," říká Šnajdr. Zhruba u třetiny až čtvrtiny žádostí prý proto ministerstvo požadavky na finance krátilo.
