28. června 2018 11:29, aktualizováno  14:45 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Výbor ROP schválil dohodu o vrácení padesátimilonové dotace na Čapí hnízdo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 15Diskuse
Čapí hnízdo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čapí hnízdo. | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Výbor Regionálního operačního programu Střední Čechy ve čtvrtek schválil dohodu s firmou Imoba z holdingu Agrofert o vrácení padesátimilionové dotace na vybudování rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo na Benešovsku. Imoba padesátimilionovou dotaci vrací, protože se nedá v dohledné době očekávat nezávislé a spravedlivé posouzení případu soudem, uvedl mluvčí firmy.Trvá na tom, že řádně splnila podmínky pro udělení dotace a neporušila smluvní závazky.

Pro podezření z dotačního podvodu kvůli sporné dotaci čelí stíhání premiér Andrej Babiš (ANO) a další lidé, včetně Babišových příbuzných.

„Vždycky je lepší smírná cesta než cesta nějakých sporů,“ uvedla předsedkyně výboru a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Ředitel dotačního úřadu Kamil Munia upřesnil, že firma by měla peníze poslat do pěti pracovních dnů od podpisu dohody. Kdy bude takzvaná dohoda o uspořádání vzájemných vztahů podepsána, zatím není jasné.

„Není nám známo, že by doposud jakýkoli orgán autoritativně konstatoval, že by dotace byla udělena a čerpána neoprávněně. K dobrovolnému vrácení přistupujeme zejména proto, že nelze v dohledné době očekávat nezávislé a spravedlivé posouzení případu soudem,“ uvedl Hanzelka. Dalším důvodem je podle něj zkreslené informování o případu, což poškozuje pověst firmy. Roli hrálo i to, že případné daňové a správní spory by byly vleklé a složité a představovaly by pro obě strany značnou finanční i časovou zátěž, dodal.

Pokud by Imoba peníze nevrátila, hrozilo by jí zahájení správního řízení, které by mělo formu daňové kontroly. Kdyby po něm bylo vrácení dotace nařízeno, musel by podle pravidel platných v době přidělení peněz příjemce zaplatit také penále ve výši sto procent částky. Podle nyní platných pravidel se ale penále nevyměřuje.

Většina peněz od Imoby skončí ve státním rozpočtu a část získá i kraj, který projekt Čapího hnízda před lety spolufinancoval. „Jsme rádi za vstřícný přístup společnosti. V okamžiku vrácení peněz přijde do rozpočtu kraje něco přes tři miliony korun,“ vyčíslila hejtmanka. Schválení dohody přivítala i krajská opozice.“ Já to vítám, protože to je nejefektivnější a nejrychlejší způsob, jak podezřelou dotaci vrátit do veřejných rozpočtů,“ uvedl člen výboru regionální rady za STAN Věslav Michalik.

Farma Čapí hnízdo.
Čapí hnízdo.

Jakmile Imoba dotaci vrátí, bude to znamenat, že se nedopustila porušení rozpočtové kázně. „Mohl bych spekulovat, že když dojde k vrácení dotace - a zákon říká, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně, tak se někdo bude případně v soudním řízení bránit a vyžadovat třeba nižší trestní sazbu, protože je vlastně škoda zahlazena. Ale to je pouze spekulace,“ uvedl Michalik.

Firma uvádí, že do výstavby kongresového areálu investovala více než miliardu korun ze svých prostředků. „Farma Čapí hnízdo na rozdíl od řady jiných projektů i po deseti letech stále plní svůj původní účel - stala se vyhledávaným turistickým cílem ve středních Čechách. Ročně ji navštíví více než 50 000 lidí, převážně jde o školní výlety a v poslední době i o turistiku seniorů. Na farmě taktéž vzniklo 82 pracovních míst, převážně pro obyvatele okolních obcí,“ zdůraznil mluvčí.

Vrácení dotace nebude mít na trestní stíhání Babiše vliv

Na stíhání Babiše a dalších obviněných by vrácení dotace nemělo mít vliv. Z trestního zákoníku totiž podle advokáta Tomáše Sokola obecně vyplývá, že dotačního podvodu se dopustil ten, kdo v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, resp. podstatné údaje zamlčí. „Tedy striktně vzato je trestný čin dokonán ve chvíli, kdy dojde k popsané činnosti, tedy uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů. Trestní odpovědnost pak nastává, pokud takovéto jednání vedlo k omylu, na základě kterého by byl poskytnut zmíněný příspěvek, dotace,“ uvedl Sokol.

Není prý tak ani nutné, aby k vylákání peněz fakticky došlo. „Pokud výplata dotace byla poskytnuta, jde či může jít o naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, ovšem s přísnější trestní sazbou,“ uvedl advokát.

Výběr událostí kolem případu farmy Čapí hnízdo

Přestavba statku Dvůr Semtín u rybníka Slavnič na Benešovsku na konferenční centrum Čapí hnízdo začala v roce 2006. Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do holdingu Agrofert Andreje Babiše. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Farma byla dokončena a otevřena v červnu 2010. V médiích byla spojována s Babišem, který ale vlastnictví odmítal. Společnost Farma Čapí hnízdo zanikla v červnu 2014 poté, co zákon zakázal anonymní akcie na majitele. Sloučila se s firmou Imoba, která spravuje nemovitosti Agrofertu.

  • Dotaci 50 milionů korun na projekt Čapí hnízdo schválil výbor Regionální rady ROP Střední Čechy v srpnu 2008. V září 2010 se udělení dotace věnoval týdeník Ekonom. Podle něj byla firma brána jako malý podnik, a jak časopisu potvrdil středočeský dotační úřad, v případě propojení s kapitálově silnější společností by dotaci nezískala.
  • O projekt se později začala zajímat média. V říjnu 2013 Babiš řekl týdeníku Respekt: "S Čapím hnízdem nemám nic společného ... Nevím, komu to patří." V té době Babišovo hnutí ANO mířilo za úspěchem ve volbách do Sněmovny, který mu otevřel cestu do vlády. Babiš dodal, že firmě půjčil 400 milionů Kč a má tam pronajatu jednu budovu. Podle Babišova prohlášení z 13. března 2016 skupina Agrofert v listopadu 2013 převzala "ztrátovou a předluženou farmu".
  • Okolnosti získání dotace začala prověřovat policie, v prosinci 2015 o tom informoval server Aktuálně.cz. Vyšetřování okolností poskytnutí dotace zahájil i Evropský úřad proti podvodům (OLAF). - Babiš, který byl od ledna 2014 ministrem financí, v březnu 2016 řekl, že zná jméno vlastníka Čapího hnízda z doby žádosti o dotaci, nechce ho ale prozradit. O 20 dní později na mimořádné schůzi Sněmovny řekl, že farmu tehdy vlastnily jeho dvě děti a bratr partnerky (nyní manželky). Především pod tlakem koaliční ČSSD v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou, který se rozhodl o jeho odvolání, Babiš 24. května 2017 opustil vládu. Babiš již loni v únoru kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů
  • V srpnu 2017 policie zaslala do Sněmovny žádost o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací. Poté, co v září Sněmovna Babiše a Faltýnka vydala, byli politici obviněni z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů EU, což oba odmítli. V říjnu 2017 hnutí ANO vyhrálo volby a se zvolením získali Babiš a Faltýnek znovu imunitu. Sněmovna na novou policejní žádost oba opět vydala. Státní zástupce poté rozhodl o pokračování trestního stíhání Babiše, který je od 6. prosince 2017 předsedou vlády, a Faltýnka. Letos v květu státní zástupce zamítl Babišovu stížnost proti obvinění, stíhání Faltýnka a dalších tří osob, členů představenstva společností ZZN Pelhřimov a Farma Čapí hnízdo, zrušil. V kauze jsou obviněni kromě Babiše i jeho manželka Monika, švagr Martin Herodes a jeho dvě dospělé děti - Loni v prosinci uzavřel své vyšetřování OLAF. Podle později zveřejněné zprávy byly podány při žádosti o dotaci nepravdivé informace. Babiš dříve řekl, že Agrofert kvůli vyšetřování OLAF podal stížnost k evropskému ombudsmanovi a k Soudnímu dvoru EU.
  • OLAF také vyzval k vynětí farmy z projektů dotovaných Evropskou unií. Koncem letošního ledna pak ministerstvo financí oznámilo, že vyňalo farmu Čapí hnízdo z evropského financování.
  • Počátkem května Úřad ROP Střední Čechy vyzval firmu Imoba, aby dotaci do 30 dnů dobrovolně vrátila. Později Imobě lhůtu prodloužil do 29. června. Imoba 21. června souhlasila s vrácením dotace, dohodu ve čtvrtek schválil výbor ROP Střední Čechy, který dotaci přidělil.
ČTK
  • 15Diskuse




Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na Lidovky.cz