Román Khaleda Hosseiniho o přátelství dvou afghánských chlapců se stal v roce 1995 třetím nejprodávanějším titulem na americkém trhu. Aktuálně je na pultech český překlad knihy, ten navíc máme možnost konfrontovat s filmovým zpracováním. Je pod ním podepsaný Švýcar Marc Forster, který se usadil a pracuje ve Spojených státech, protože mu jeho blahobytná rodná země připadala emocionálně příliš chladná.
V USA Forster dostal šanci plně rozvinout svůj filmařský talent. Začal dramatem Ples příšer, které vyneslo Oscara Halle Berryové, pokračoval úspěšným Hledáním Země Nezemě o spisovateli J. M. Barriem, lynchovským thrillerem Hranice života, originální komedií Horší už to nebude a teď točí dvaadvacátého Jamese Bonda. Lovec draků je ve Forsterově pozoruhodné filmografii nesporně nejdojemnějším titulem, v němž se emoce takřka dotýkají samé hranice kýče. Nicméně opravdu pouze „takřka dotýkají“, protože Forster je natolik obratný filmař, aby si uhlídal všechny meze, jež není dobré překračovat. Epický příběh, který nadchl miliony čtenářů po celém světě, nenabízí mnoho možností pro filmovou interpretaci. Jediná šance, jak předlohu maximálně vytěžit a efektivně zužitkovat, je dobře odvyprávět příběh. Forster ho v duchu knihy traktuje jako drama o třech dějstvích.
První se odehrává v afghánské metropoli Kábul v roce 1978, rok před invazí sovětských vojsk. Chlapci Amir a Hassan jsou nerozluční kamarádi, jejich přátelství nekazí ani fakt, že Hassan je syn sloužícího u Amirova bohatého otce. V klíčové scéně se dvojice účastní populární soutěže v „lovu“ papírových draků, která demonstruje jejich nerozlučnost, ale i vcelku šťastný život v relativně klidné zemi.
Pak je ale Amir svědkem Hassanova krutého ponížení, s nímž se ve svém dětském mozku neumí vypořádat. Irituje ho Hassanova oddanost, stydí se za něj, stydí se, že mu nepomohl, stydí se za to, že se musí stydět. S přátelstvím je konec, který definitivně stvrdí invaze sovětské armády do Afghánistánu a následná vynucená emigrace Amira a jeho osvíceného otce.
Druhé „dějství“ se odehrává po několika letech v USA, kde se Amir s otcem usadil a vystudoval. Sledujeme, jak se otec, afghánský intelektuál, smířil s rolí trpěného imigranta, který všechny své naděje upíná k synovi. Ten už bez problému přijal americký způsob života, nicméně partnerku si hledá mezi svými krajankami.
Nominace na Zlatý glóbus i Oscara Exkurze do života Afghánců v USA je stejně zajímavá jako výjevy ze života v Kábulu sedmdesátých let. Díky afghánským hercům (ve filmu se neobjeví ani jedna známá tvář) a snaze najít co nejvěrnější prostředí (nemohlo se točit v Afghánistánu, ale čínská provincie Kashgar posloužila velmi dobře), má film punc autenticity.
Nicméně jeho románové jádro je fiktivní, a vyprávění se tedy odvíjí v duchu velkých příběhů, jejichž hrdinové dostávají příležitost napravit své chyby. Takovou šanci dostane i Amir, který už se jako úspěšný spisovatel vrací do zpustošeného Afghánistánu, kde převzal moc Taliban, aby svému starému příteli pomohl a – především svému svědomí – splatil dluh. I tato část, jakkoli je dramatická a plná zvratů, hodně vypovídá o poměrech v zemi, jež prošla krutou proměnou a kde se nyní nevěrné ženy veřejně vraždí ukamenováním před „lidovými soudy“.
Skloubení autenticity a silného univerzálního příběhu, který chytne za srdce, dělá z filmu Lovec draků silný zážitek – byť na hranici sentimentální únosnosti. Režisér Forster dobře ovládá „západní“ vyprávěcí postupy a i díky tomu je tento „východní“ filmový příběh velmi dobře přístupný širokému publiku. Ostatně protože se v Lovci draků hovoří především persky, figuroval mezi pěti neanglicky mluvenými filmy, které se ucházely o Zlatý glóbus. Zdobí ho i jedna oscarová nominace za vynikající hudbu Alberta Iglesiase, stálého spolupracovníka Pedra Almodóvara.
***
HODNOCENÍ LN **** Lovec draků (The Kite Runner) USA 2007 Scénář: David Benioff Režie: Marc Forster Hudba: Alberto Iglesias Hrají: Khalid Abdalla, Shaun Toub, Atossa Leoni a další Distribuce v ČR: Bontonfilm Premiéra: 7. 2. 2008
