BRUSEL/PRAHA Ambiciózní projekt Východního partnerství měl být jedním z vrcholů českého předsednictví. Teď se Češi snaží, aby to tak dopadlo. Mají ale ztíženou situaci. Zejména některým západním státům se nelíbí určité části deklarace, která má ze čtvrtečního summitu Východního partnerství vzejít. Navíc jistá není ani účast některých politiků - nechtějí svou přítomností v Praze zvýraznit význam projektu, o kterém nejsou přesvědčeni.
Cílem Východního partnerství je připoutat k EU šest zemí ležících za jejími východními hranicemi -Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Ukrajinu, Moldavsko a Bělorusko. „Otázkou je účast západních představitelů, čím dál od nás na západ sem nechtějí jezdit,“ uvedl pro LN zdroj blízký předsednictví. Zatím potvrdila účast německá kancléřka Angela Merkelová, jistí nejsou ani Britové, ani Francouzi. Prezidentu Sarkozymu Východní partnerství „leží v žaludku“. Jeho projekt Středomořské unie (spolupráce EU a zemí z jižního a východního břehu Středozemního moře) nefunguje, a proto se nehrne do podpory konkurenční iniciativy.
Pokud jde o deklaraci, některé její pasáže se prý nelíbí Rakousku a Německu. Jde například o otázku zrušení víz - zatímco dříve se mluvilo jen o perspektivě vízové liberalizace, v deklaraci jsou podle návrhu, který mají LN k dispozici, zmíněny již „postupné kroky“ ke zrušení víz. A to už je, zejména podle starých členů EU, příliš závazný slib.
Deklarace je jen začátek, pak by měla nastoupit práce na konkrétních projektech. Panují obavy, aby iniciativa nevyšuměla podobně jako Středomořská unie, kdy proběhl zahajovací summit a dál téměř nic.
„Obavy, že to vyšumí, jsou, ale budeme na tom dále pracovat. Už se začínáme bavit s ostatními státy, jak budeme projekty tlačit,“ uvedl zdroj z předsednictví. I náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar je optimistický. „Východní partnerství je oproti Středomořské unii střídmější projekt. Na nic si nehraje, nevytváří žádné sekretariáty, pouze otevírá možnost užší bilaterální spolupráce s jednotlivými zeměmi.“ Do června by měla Evropská komise vypracovat první typy projektů a také vybrat koordinátory pro všech šest zemí.
