Proces by měl podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) trvat nejvýše půl roku mimo jiné díky tomu, že by soudy, i Nejvyšší správní soud, měly na rozhodnutí o odvolání nejvýše 90 dní. Nyní může řízení o zrušení cizincova povolení k pobytu trvat podle ministra i déle než dva roky, zmínil případy, kdy řízení, například s drogovým dealerem, trvá i šest let. V předchozích dvou letech bylo podle Hamáčka takových řízení vždy kolem 400.
Vyhoštění cizince, který v ČR páchá trestnou činnost, bude trvat maximálně půl roku, v nyní je to 2 až 6 let. Prosadil jsem to do novely zákona o pobytu cizinců, který dnes schválila sněmovna. Více zde: https://t.co/8Oug4awOug
Novela také umožní vládě zavést mimořádná pracovní víza na omezenou dobu jednoho roku, řekl Hamáček po schválení předlohy novinářům. Vláda tak podle něj bude moct pružně reagovat na potřeby trhu.
K Islámskému státu se od založení připojilo čtyřicet tisíc cizinců ze 110 zemí |
Repatriace cizince by neměla být možná do zemí, které Česko nepovažuje za bezpečné a kde by jim hrozila újma na zdraví. Hamáčkův návrh počítá také s tím, že zrušit trvalý pobyt bude možné už po trojnásobném odsouzení za úmyslný trestný čin; nyní to lze po čtyřnásobném odsouzení. Soudy nově nedovolí účastníkům řízení nahlížet do utajovaných informací.
Mimořádná pracovní víza budou i nadále na rok
Sněmovna naopak neschválila zrušení soudního přezkumu správních rozhodnutí o vyhoštění, které původně požadoval bezpečnostní výbor pod vedením Radka Kotena (SPD). Podle ministerstva vnitra by to bylo protiústavní i s ohledem na loňské rozhodnutí Ústavního soudu.
Poslanci také odmítli návrh Víta Rakušana (STAN), který chtěl u zaváděných mimořádných pracovních víz zrušit jejich časové omezení na jeden rok a jejich držitelům přiznat sociální práva. Vláda by mohla rozhodnout o zavedení těchto pracovních víz „v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce“. Sněmovna tyto podmínky jen upřesnila.
Policie loni odhalila 5 tisíc nelegálních cizinců. Česko podle ní není hlavní tranzitní ani cílovou zemí migrace |
Dolní komora odmítla také návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM), aby internetoví zprostředkovatelé ubytování typu Airbnb museli hlásit policii ubytovatele. Ondráček tvrdil, že se tak stalo poté, co ministerstvo vnitra nečekaně podporu tomuto návrhu odvolalo. „Myslím, že jste se nechali koupit,“ řekl Hamáčkovi. Ministr se proti tomu ohradil. „Já bych velmi vážil slova o tom, kdo si koho koupil. Stanovisko jsem nezměnil. Vyprošuji si jakékoli náznaky na korupci,“ prohlásil. Ondráčkův návrh by byl podle Hamáčka obtížně vymahatelný po firmách sídlících v cizině.
Kurzy mají pomoct orientovat se v novém prostředí
Vládní verze cizinecké předlohy má mimo jiné kabinetu umožnit stanovení kvót pro ekonomické migranty nebo zavedení povinných integračních kurzů pro zahraniční pracovníky. Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami ČR i EU.
V Británii mohou zůstat téměř všichni. Registrace milionů cizinců již začala |
Kurzy by se měly konat v Centrech na podporu integrace cizinců, které budou ve všech krajích. Nyní takové zařízení chybí ve středních Čechách. Náklady na zavedení kurzů, jejich poskytování do roku 2020, provoz center a výstavbu jednoho nového centra podklady pro vládu odhadují na 142 milionů korun.
Kvóty pro ekonomické migranty by měly stanovit maximální počet žádostí o pobytová oprávnění za účelem zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty ztrojnásobil. V roce 2014 jich bylo zhruba 3000, před dvěma lety více než 9000.
