Jeskyně poskytovaly lidem úkryt, bydlení a později chránily pozůstatky lidské činnosti – ostatně archeologové to velmi dobře využívají. Začalo to asi před 380 miliony let, kdy dnešní Moravský kras zaplavovalo poměrně mělké moře. Žili v něm ramenonožci, korály, lilijice a další organismy. Z jejich schránek se usadily mohutné vrstvy vápenců. Po vyzdvižení pevniny a ústupu moře začal vývoj krasové oblasti – vznikaly jeskyně, závrty, škrapy.
Sloupské jeskyně leží při severním okraji Moravského krasu. Vyhloubil je Sloupský potok, který má ponor na konci poloslepého Sloupského údolí. Teče dál ve spodním patře. Objevuje se v Sloupské chodbě v Amatérské jeskyni, spojuje se s Bílou vodou, která přitéká jeskyněmi od Holštejnského propadání, a jako říčka Punkva pokračuje dál přes dno propasti Macocha a Punkevní jeskyně, u kterých opět vyvěrá na povrch. Celá trasa je upravená, pohodlná a hlavně bezbariérová. Vede k nápadné skále zvané Hřebenáč. Sloupský potok ji obtéká a noří se zde do podzemí. Samotná skála je malým rájem pro horolezce. Za ní je nápadný široký portál – jeden z pěti vchodů do Sloupskošošůvských jeskyní. Stezka nás vede kolem Propástky (opět jeden ze vchodů do zdejšího jeskynního systému) k jeskyni Kůlna. Kůlna je prostorná tunelovitá jeskyně. Velký a chráněný prostor osídlili lidé již v pravěku. Po roce 1880 zde začaly archeologické výzkumy.
Za okupace vybudovali v jeskyni podzemní továrnu. Dno bylo vyrovnáno a zabetonováno, vchody zazděny. Podobný osud potkal i některé další jeskyně v Moravském krasu. Po válce byly některé zátarasy odstraněny. Archeologové našli v jeskyních řadu kamenných nástrojů a dokonce i pozůstatky neandertálců.
