Stožecká skála se skládá ze žulových bloků a pod ní „tečou“ mohutné suťové proudy. Pokud se vydrápete až nahoru, máte výhled do údolí Studené Vltavy a na Trojmezenskou hornatinu, výjimečně i na Alpy.
Na skále stával malý strážní hrádek. Sloužil k ochraně Zlaté stezky, a proto se obvykle předpokládá, že jej nechala vystavět vyšehradská kapitula snad někdy v první polovině 14. století. Jak ukázaly archeologické výzkumy, jednalo se nejspíše o pouhou obytnou věž s půlkruhovou hradbou, která na krajích navazovala na skalní útvary. Hrádek zanikl koncem 15. století, po sto letech zde byl již jen les.
Na konci 18. století porůstaly okolí Stožecké skály pralesy, v nichž převládaly buk, jedle a smrk. Tehdy nechal J. A. Schwarzenberg vykácet pruh kolem zemské hranice a založil dřevařské osady.
V roce 1853 bylo zdejší území lesnicky zmapováno. Po vytěžení pralesa zde zůstal podrost smrků, buků, jilmů a javorů, místy se uplatnila i jedle. Nejvíc se prosazoval smrk a buk. Do mezer se vysazoval smrk, modřín a jasan. Až do roku 1922 se zde dřevo těžilo, pak byla těžba omezena. Dnes je porost přechodem mezi hospodářským lesem a pralesem. Pod Stožeckou skálou se nachází pramen, který má údajně léčivé účinky. Kovář Jakub Klausner si zde vyléčil zrak a nad pramenem postavil v roce 1791 kapličku. Tu nechalo město Volary brzy přestavět a později rozšířit. Po druhé světové válce kaple zchátrala a až na konci osmdesátých let 20. století byla obnovena. Dnes se tu v srpnu pravidelně konají mariánské poutě.
Text a foto z knihy Karel Drábek: Naučné stezky a trasy II. Jihočeský kraj, vydalo nakladatelství Dokořán 2007. www.dokoran.cz
Pod Stožeckou skálou 0,7 km ekologie,
na modré turistické značce 4 zastávky historie
Stožecká kaple 1 hodina Stožec - Dobrá
informační značky doba tabule, návštěvy odbočka za sněhu z turistické nevhodné autobus, vlak Stožec GPS N48 E13 49.349 52.174
