Když tvrdí hoši minulou sobotu obšťastňovali své thrashmetalové příznivce v Milovicích, bylo možno odpozorovat několik vnějších znaků, které charakterizují celou tuto subkulturu. A kromě zápachu zvratků a toi-toiek (mobilních záchodů) a dvacet let starých džínových vest s ustřiženými rukávy celou „sektu“ nepochybně spojovalo gesto ďáblových rohů.
Pěst se zdviženým ukazováčkem a malíčkem má spoustu přízvisek: ďáblovy rohy, ďáblovo znamení, kozí rohy, metalové rohy, pěst smrti, prsty zla, metalová pěst, satanův pozdrav, vidličky či oblíbený paroháč.
Ale stejně jako u svastiky, kterou nevymysleli nacisté, i u tzv. paroháče si rocková komunita své znamení vypůjčila z dávné minulosti. Ve východním náboženství měl předchůdce paroháče neboli karana mudra odpuzovat démony. Rozdíl spočíval v tom, že palec nedržel prostředníček a prsteníček, ale směřoval doleva.
Jak se ale u všech čertů toto gesto mohlo stát masovým vyjádřením euforie při heavymetalovém koncertu (samozřejmě doprovázené takzvaným headbangingem neboli rytmickým přikyvováním)?
Zdá se, že praotcem znaku je John Lennon, jehož kreslená postava ukazuje ďáblovy rohy na obalu desky Žlutá ponorka (1969). Odpůrci této teorie tvrdí, že Lennonovo gesto znamená v americké znakové řeči „miluji tě“, což by asi mírotvorci slušelo lépe. Nicméně autoři kresby použili jako předlohu fotografie z roku 1968, což bylo nedlouho poté, co se Lennon zamiloval do knihy černé magie Aleistera Crowleyho. A to už by dávalo smysl.
Shodou okolností se nejvíce zmínek o heavymetalovém paroháči objevuje kolem roku 1969. Koncerty psychedelické formace z Chicaga jménem Coven jejich zpěvák Jinx Dawson začínal i končil rockovým paroháčem. A v roce 1977 se s paroháčem na levé ruce objevil na obalu desky Love Gun i pomalovaný baskytarista skupiny Kiss Gene Simmons. Ojedenáct let později už mával metalovou pěstí na koncertě Ronnie James Dio, tehdejší člen Black Sabbath. Ten se ale nehlásil (pochopitelně) k Lennonovi, ale ke své babičce, která používala ďáblovy rohy proti uřknutí – prsty směřujícími k zemi, podobně jako zaklepání na dřevo.
Je třeba říct, že ač je gesto dnes v západní civilizaci chápáno jen jako italská nadávka či příslušnost k tvrdé rockové hudbě, existují i jiná užití.
Například mezi baseballovými hráči se gesto běžně používá k označení dvou outů. Vynálezcem nového znaku pro číslovku dvě byl prý Elston Howard, který použil paroháče proto, že na dálku nebyla dobře vidět dvojka tvořená ukazováčkem a prostředníčkem.
PS: Nedávno zesnulý Ronnie James Dio se svého symbolu vzdal poté, co ďáblovy rohy začalo používat publikum Britney Spears. ?
