Ukázky tvorby světově úspěšných designérů, manželů Charlese (1907-1978) a Ray (1912-1988) Eamesových, jsou do 2. listopadu vystaveny v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. Slavná dvojice patří mezi nejvýznamnější architekty a designéry minulého století, jejich produkty však provázejí život dalších generací, zejména pak typy pohodlných židlí a křesel, založených na anatomii lidského těla. V padesátých letech inspirovali Evropu novým designem, pro který se později ujal název „bruselský styl“, představený na výstavě Expo 58 v Bruselu.
Hlavními poznávacími prvky jejich děl jsou lehkost, barevnost, ohebnost a praktičnost. Do světa nábytku přinesli Eamesovi nové tvary a především materiály, které znamenaly revoluci ve výrobě. Jsou to plasty a pryskyřicové a sklolaminátové skořepiny.
Hračka s velkým odrazem a zabudovanou myšlenkou Podle jejich vnuka Demetria, který zahajoval výstavu Eames by Vitra v UMPRUM, však měli navíc velký smysl pro legraci a rádi vymýšleli i nové hračky. Jednou z nich byl hopík, gumový míček s velkým odrazem a mimořádnou tvrdostí.
„Když jej naše matka přinesla od svých rodičů poprvé domů, hned jsme s ním my děti vytloukly okno. Babička s dědou ale byli na rozdíl od ní spokojeni. Řekli, že alespoň vidí, že se jim podařilo dosáhnout spojení formy a funkce. Řídili se ve své tvorbě pro děti názorem, že hračka má mít zabudovanou myšlenku,“ řekl Demetrios Eames, ředitel Eames Office, starající se o odkaz prarodičů. Osobně dohlíží na instalování výstav Eamesových i na chod továrny Vitra ve Weilu nad Rýnem. Charles Eames se v mládí setkal s nadanými finskými architekty Elielem a Eerem Saarinenovými. První z nich byl jeho učitelem na akademii v Michiganu, druhý pak vynikající designér, jeho spolužák. S ním Charles za druhé světové války spolupracoval na vývoji odlehčeného vybavení interiérů válečných letadel a lodí. Tehdy také poznal svoji budoucí ženu Ray, která se zabývala tvarováním překližky a lamely pro sochařské účely. Jejich prvním společným počinem bylo lůžko z ohýbané překližky pro přepravu námořníků raněných za války. Na ohýbání dřeva navázal další pokus - tvarování sklolaminátu.
Tím zahájili novou éru výroby nábytku vhodného pro průmyslovou výrobu.
V UMPRUM jsou vystaveny především jednotlivé kusy nábytku, které vznikaly v letech 1940-1970 a patří v tvorbě Charlese a Ray Eamesových k průkopnickým počinům. V této době začala dvojice experimentovat s překližkou, drátem a laminátem. Později se přidalo čalounění atd. Umělci dali nábytku otáčivé podnože, pohodlné opěráky, anatomické područky a další efektní a zároveň praktické detaily. V jejich ateliéru vznikly estetické a zároveň užitkově velmi příjemné výtvory, k nimž patří například Lounge Chair (Odpočivné křeslo) nebo Aluminium Chair (Hliníkové křeslo). Demetrios Eames připomenul, že jeho děd říkal, že se snaží vymyslet takový design, aby se v něm uživatel cítil jako vítaný host. Expozice přináší také dobové fotografie a filmy. Mnohý návštěvník zde může mít pocit, že se ocitl na pokračování nedávné velmi úspěšné výstavy Expo 58 v Galerii hl. m. Prahy.
