Předkladatelé v čele s Michalem Zunou (TOP 09) uvedli, že výpověď bez udání důvodu by umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu. Návrh má podle zdůvodnění také „zajišťovat etické a zodpovědné chování vůči zaměstnancům“.
Podepsali se pod něj také Jan Skopeček, Eva Decroix, Pavel Staněk (všichni ODS), Jan Jakob a Miloš Nový (oba TOP 09). Se záměrem nesouhlasí například vládní lidovci.
Výpověď bez udání důvodu by nesměli dostat podle úpravy těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu.
Výpovědní lhůta by podle vládní novely nově začínala doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc.
Měla by se zavést, společně s dvojnásobným odstupným, možnost výpovědi bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele?
Vládní novela zákoníku práce naopak prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu. Poslankyně opozičního hnutí SPD Lucie Šafránková předložila návrh, který by u zkušební doby zachoval nynější stav.
„Vládou navrhované prodloužení zkušební doby výrazně zhoršuje postavení zaměstnanců a posiluje nerovnováhu vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci,“ napsala v důvodové zprávě. Také uvedla, že by se zvýšila nejistota zaměstnanců.
Zaměstnavatelé by podle vládní předlohy museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let.
