Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek. A někdo mával transparentem s nápisem: „Putler je vrah.“
Na bubenečské náměstí, které nese jméno zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova, dorazili jak pamětníci roku 1968, tak i mladí lidé či rodiče s malými dětmi. Vyslechli si projevy dvou signatářů Charty 77 - psychoterapeutky Věry Roubalové Kostlánové a filozofa Daniela Kroupy. Oba řečníci vyzvali přítomné demonstranty k podpoře Ukrajinců.
Roubalové Kostlánové bylo v době invaze 20 let. Dnes vzpomínala na to, že po příjezdu vojsk se Češi v naprosté většině chovali statečně, pak ale ve společnosti nastal útlum až deprese a následovalo 20 let zklamání či špiclování.
„Češi zažili, jaká je ruská okupace“
„Následky této rezignace se přenášejí přes generace a jsou znát bohužel ještě dnes,“ uvedla. „Je důležité připomínat si události, které se mladé generaci můžou zdát vzdálené, ale jak se ukazuje, jsou stále přítomné,“ navázal Kroupa.
Shromáždění k připomenutí výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a následné více než dvacetileté okupace svolali Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii a Paměť národa. Akci podpořil také Evropský kongres Ukrajinců.
Organizátoři se rozhodli akci uspořádat až při setmění v souvislosti s tím, že sovětská vojska překročila hranice Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968. Nazvali ji „Běž domů, Ivane“ podle protestsongu, který po srpnové okupaci zlidověl.
„Češi zažili, jaká je ruská okupace, a určitě to je jeden z důvodů, proč tak vytrvale a intenzivně podporují Ukrajinu v boji proti ruské armádě,“ uvedla za pořadatele Adriana Černá z Člověka v tísni. Setkáním právě před ruskou ambasádou chtěli organizátoři vyjádřit, že historie se nesmí opakovat.
