18. ledna 2019 5:05 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Jakým jazykem mluví Klinika? Útočí proti demokratickému státu, říká odborník

Účastníci happeningu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Účastníci happeningu. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Odkud vychází slova o „demokratizaci vlastnictví“ či „fetišizaci vlastnického práva“ z řad osazenstva centra Klinika? Podle politologa Miroslava Mareše patří do jazyka jednoho z extremistických proudů nové levice a anarchismu. „Zpochybňují jedno z důležitých ústavních práv a útočí pro základům demokratického státu,“ řekl serveru Lidovky.cz odborník na extremismus.

Snahy vyklidit prostor prostory centra Klinika daly po nějaké době opět nahlédnout do světa soudobé radikální levicové a anarchistické scény, jejíž některé názory a postoje vyvolaly velmi vášnivé reakce. Odkud „jazyk“ této subkultury a okrajového politického proudu pochází?

Za příklad může posloužit komentář jednoho z členů kolektivu Kliniky. „Fetišizace soukromého práva je jeden ze základních problémů této společnosti. My rozhodně jsme pro demokratizaci vlastnictví,“ uvedl Jakub Ort, mimo jiné pracovník rádia Wave, které spadá pod Český rozhlas. Na sociálních sítích chápali někteří takový postoj jako příspěvek do diskuze, pro jiné to byl návrat někam do padesátých let.

Na střeše zůstalo pár aktivistů.
Autonomní sociální centrum Klinika, vystěhování.

Podle odborníka na politický extremismu Miroslava Mareše z katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, vyplývá z výroků aktivistů vazba na anarchismus. „Vazba na levicově extremistický anarchismus je u nich silná, i když není někdy přímo deklarovaná. V jejich pojetí zpochybňuje anarchismus soukromé pojetí,“ vysvětlil Mareš pro server Lidovky.cz.

Původ v levici, ale také u disidentů

Ani čistě levicová inspirace se ale kolektivu Kliniky upřít nedá. „Část lidí kolem Kliniky už spíše spadá do prostředí nové levice a jejích soudobých projevů,“ upřesňuje politolog, s tím že sympatie sbírají aktivisté také mezi některými post-disidentskými strukturami, ale také u liberálně-levicového mainstreamu.

Miroslav Mareš

Politolog zabývající se pravicovým a levicovým extremismem, terorismem a systémy politických stran v západních zemích.

Na Masarykově univerzitě vystudoval právo a politologii, od roku 2014 má titul profesora.

Sedm let pracoval jako soudní znalec v oboru kriminalistika.

Přednáší na Fakultě sociální studií Masarykovy univerzity.

Politolog Miroslav Mareš.

Politolog Miroslav Mareš.

Že je toto myšlenkové podhoubí částečně napojené na struktury navazující na antikomunistický disent, dokládá Mareš působením některých spolků. „Jedná se o propojené nádoby. Příkladem může být, když Nadace Charty 77 udělila kolektivu Kliniky cenu Františka Kriegela v prostorách pražského magistrátu za primátorky Krnáčové. A ten samý kolektiv pak obdržené finance věnoval podle vlastních slov Anarchistickému černému kříži,“ připomíná Mareš ocenění „Klinikářů“ z května roku 2016.

Poukazuje také na to, že to byl právě Černý kříž, který podporuje na svých stránkách pod heslem „Zločin není banku ‚vykrást‘, ale založit ji“ odsouzenou anarchistickou aktivistku Lisu Dorferovou, která byla za bankovní podvody odsouzena k sedmi letům ve vězení, které si momentálně odpykává ve Španělsku.

Zpochybnění ústavy a základů demokratického státu

„Ty výroky zpochybňují jedno z důležitých ústavních práv a útočí pro základům demokratického státu,“ upozorňuje Mareš na kontext výroků o vlastnických právech a majetku. Pojem „demokratizace vlastnictví“ má pak podle něj vlastní skrytý význam. „Vnímám to jak eufemismus pro zabrání vlastnictví jiného pro potřeby morálně nadřazených, nebo pro znárodnění,“ myslí si odborník z brněnské univerzity.

I přes radikalitu činů a prohlášení činitelů Kliniky nebudí jejich počínání v celospolečenském měřítku přílišné pohoršení. Proč tomu tak je? „Viděl bych dva hlavní důvody,“ řekl serveru Lidovky.cz Mareš. „Jednak nevzešlo z tohoto prostředí, na rozdíl od krajní pravice, v polistopadovém období v Česku tolik násilných trestných činů, které by si vyžádaly oběti na zdraví či životech.“

Dva z asi čtyř aktivistů, kteří zůstávají i druhý den na střeše Kliniky.

Dva z asi čtyř aktivistů, kteří zůstávají i druhý den na střeše Kliniky.

Další důvod pak podle něj leží přímo u řady lidí, kteří se pohybují v politice či médiích. „Tento druh radikalismu má sympatie u řady lidí z mediálního a politického estabilishmentu, mimo jiné i díky osobním zkušenostem řady z nich z mládí,“ podotýká Mareš s tím, že akceptování tohoto radikálního proudu není nic výjimečného ani na západ od nás, kde ho běžně přijímá pamětníci osmašedesátého roku. Díky tomu jsou tyto, i když často radikální, proudy tolerované.

A ačkoliv se následně snažili členové kolektivu Kliniky svá vyjádření vysvětlovat a mírnit, skrývají podle Mareše skutečný záměr. „  Jsou to hesla, která se snaží ukázat destruktivní snahy těch, kteří je užívají. Je také vidět rozpor mezi touto razantní, revoluční a antisystémovou rétorikou na transparentech a mezi snahou některých mluvčích kolektivu Kliniky působit umírněným dojmem v médiích,“ uzavřel brněnský politolog.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky