Oba se těsně přiblížili ke svému letošnímu maximu, po výkonech 229 cm je od něho dělil pouhý centimetr.
„Naštvaný nejsem, s Jardou jsme bojovali na sto procent. Dali jsme do toho všechno, riskovali jsme a neskákali špatně. Ale bohužel, pro mě šest, pro Jardu pět borců bylo lepších než my. Přesto si myslím, že můžeme odcházet se ctí. Byl to krásnej souboj,“ pravil zkušený Tomáš Janků.
K onomu risku české dvojice došlo, když oba napoprvé nepřeskočili 232 cm. Zvládnout stejnou výšku na druhý pokus by pro ně nic neřešilo, šli tedy rovnou na 234. Janků dvakrát neuspěl, Bába jednou a zbývající pokus si ponechal na 236.
„Na 234 mě strašně píchlo v patě. Zase to tři chlapi dali na první pokus, tak už jsem musel jít na 236, nebylo zbytí. Tam jsem si vrátil do boty podpatěnku, trochu to pomohlo,“ vysvětloval Bába. „Jenže to už je skoro český rekord, a já mám letos 230 z halové sezony,“ dodal výškař, který nyní obhajoval bronz z Atén před čtyřmi lety. Tam mu podobný risk vyšel.
„Na Atény jsem si samozřejmě vzpomněl, ale potvrdilo se, že historie se neopakuje,“ pokrčil rameny třiadvacetiletý dlouhán z Ostravy. Finále s příchutí nostalgie Vystoupení českých výškařů dostalo příchuť nostalgie. Třiatřicetiletý Tomáš Janků totiž po něm překvapil slovy, že hodlá uzavřít svou dlouhou kariéru.
„Tohle je moje třetí a poslední olympiáda, která mi po Atlantě a Aténách vyšla nejlíp. A je to i moje poslední letní sezona,“ pravil. Své rozhodnutí označil bronzový medailista z halového mistrovství Evropy 1998 ve Valencii a stříbrný z letního mistrovství Evropy v Göteborgu před dvěma lety za nezvratné.
Pokračování na straně 13
Výškaři riskovali, ale marně. Medaili nemají
Dokončení ze strany 11
„Myslím, že mě nic nepřesvědčí. Čeká to každého sportovce, a já si řekl, že odejdu v době, kdy budu nejvýš. Dneska jsme určitě předvedli, že to vrchol je. Sázeli jsme na jednu kartu - buď jsi hráč, anebo, s prominutím, sráč. Odcházím se ctí. V zimě už mě čeká jen několik krásných halových mítinků, na kterých se rozloučím definitivně,“ konstatoval.
„Cítím, že od příštího léta bych nebyl schopen věnovat atletice maxim u m, chci se věnovat i dalším věcem. A na oplátku se chci starat o Katku, aby u sportu vydržela ještě čtyři roky. Teď jí možná spousta lidí omlátí o hlavu, že neskočila základ, ale ona sem nejela proto, aby se podívala na Velkou čínskou zeď,“ zmínil svou partnerku, tyčkařku Baďurovou. „Budu to Tomášovi rozmlouvat, ale nevím... Je to škoda, protože takhle tady zůstaneme se Sváťou Tonem už jen dva výškaři,“ povídal Jaroslav Bába. „A chtělo by to tady už nějakou novou krev,“ dodal smutně.
O autorovi| Jiří Jakoubek, zpravodaj LN v Číně
