Přestože nejvíc dětí míří na odborné střední školy, největší tlačenice je na gymnázia a především na lycea, kde o „jednu židli“ soupeří v průměru skoro tři děti.
Kde hledat výsledkyVýsledky přijímacího řízení nepřijdou uchazečům ani do e-mailu, ani poštou. O tom, zda a případně kam bylo dítě přijato, se mohou rodiče dozvědět v portálu DiPSy. Stačí si zkontrolovat registrační číslo, které dítě získalo v pozvánce k jednotné přijímací zkoušce nebo od ředitele školy. Střední školy si také seznamy přijatých a nepřijatých vystavují na svém webu a typicky na dveřích. |
Na čtyřleté obory – ať už s maturitou, či bez ní – se letos hlásí 133 tisíc dětí. Přímo na gymnázia a všechny typy lyceí chce zhruba 47 tisíc deváťáků. Jenže míst je jen necelých 26 tisíc.
Celkem bylo v prvním kole na střední školu přijato 94 procent uchazečů, o něco více, než v minulém roce. Tři čtvrtiny z nich se také dostali na svou první preferovanou školu. Ministr školství Mikuláš Bek i proto označil průběh za úspěšný.
Svůj výsledek už zná například žákyně deváté třídy Nela Strachoňová z Tišnova. Ve čtvrtek ráno se dozvěděla, že se dostala na druhou školu v pořadí. Nejvíce chtěla na gymnázium v brněnské Bystrci. „Tam jsem ale skončila zřejmě těsně pod čarou – nevím to jistě, protože systém je dost nepřehledný,“ popsala pro iDNES.cz.
Z českého jazyka dostala 45 bodů a z matematiky 27 bodů. Výsledek jí stačí na její druhou volbu – gymnázium v Tišnově. „Budu to mít z domova blízko,“ říká.
Tomáše Kaprů z Kuřimi zachránila až třetí škola v pořadí na přihlášce. Dostal se na soukromou odbornou školu na obor informační technologie. Jeho šance snížil výsledek v Jednotné přijímací zkoušce, ve které dohromady získal pouze 34 bodů.
„I tak jsem rád, že jsem se dostal na střední školu a navíc v Kuřimi, kde bydlím. Aspoň to nebudu mít tak daleko do školy,“ řekl Kaprů o své zkušenosti z přijímacích zkoušek. Za soukromou školu musí platit roční školné ve výši 9 tisíc korun, s rodiči se dohodl, že mu ho zaplatí. Jeho první volbou bylo gymnázium, znovu to chce zkusit příští rok.
Ministerstvo školství slibovalo, že díky novému oboru přibudou místa ve všeobecném vzdělávacím směru. Jenže z původně zamýšlených 60 škol se otevřou třídy jen zhruba na polovině z nich, a to pro 800 dětí. Někde na úkor dřívějších středoškolských oborů.
Slavné to není ani s počty míst na gymnáziích, připomíná analytik Jan Zeman z PAQ Research. „Praha nedokázala rozšířit kapacity svých čtyřletých gymnáziích o jediné místo. Navýšení obstarali v hlavním městě soukromí zřizovatelé. Na jejich školách přibylo 860 míst. Školné stojí obvykle 60 až 100 tisíc korun ročně,“ vypočítává Zeman s tím, že na soukromá gymnázia většinou stačí slabší výsledky.
„Moravskoslezský a Plzeňský kraj přímo desítky míst na veřejných gymnáziích zrušil. První z nich v Novém Jičíně, druhý v krajském městě,“ doplňuje analytik Zeman.
Dalších 19 400 dětí se hlásí z pátých tříd na osmiletá gymnázia. Uspět může ale zhruba jen polovina z nich. Na ostatní už nezbudou místa. Ze sedmých tříd se na šestiletá gymnázia hlásí 7 100 dětí, dostat se může asi jen každé třetí dítě.
Přihlášku si mohly děti podávat na dva obory s talentovou zkouškou a na maximálně tři obory bez talentové zkoušky. Přihlášky řadily podle priority, tedy kam se chtějí dostat nejvíce. Podle bodových zisků a priorit pak všechny uchazeče rozřazuje speciální algoritmus.
Rodiny řeší stres svépomocíPřijímací zkoušky jsou spojené s úzkostmi či strachem z toho, že se uchazeči nedostanou na svou vysněnou školu. Někteří z nich se tak obracejí například na Linku bezpečí. Podle statistik této služby se však počet hovorů týkajících tématu školy či přijímacích zkoušek od minulého roku mírně snížil, většina rodin tak nejspíše řeší stres svépomocí. |
Někteří uchazeči uvedli na všechna místa školy, na které opravdu chtěli, a tak pro ně bude zajímavá i poslední (nejméně prioritní) volba. Jiní však na poslední místo dali školu takzvaně na jistotu. Tedy takovou, na kterou si byli téměř jisti přijetím, ale ve skutečnosti o ni neměli velký zájem.
A právě v takových případech je otázkou, zda se i tak jedná o obor, který žáka skutečně zajímá. Pokud ne, může takové umístění vést ke zklamání, upozorňuje analytička EDUinu Nikola Šrámková.
„V takovém případě je možné promyslet účast ve druhém kole přijímacího řízení, kde ale bude nabídka míst výrazně omezenější. Je tedy důležité pečlivě zvážit všechna pro a proti, než se žák rozhodne případnou nabídku z prvního kola odmítnout,“ doplnila s tím, že místo často zůstává na soukromých školách, kde je ale nutné hradit školné, na nově vznikajících školách nebo v nematuritních oborech.
