Na svém webu o tom v úterý informoval Český hydrometeorologický ústav.
Průměrná teplota od začátku března do konce května byla letos v Klementinu 2,4 stupně nad takzvaným normálem počítaným z údajů za roky 1991 až 2020. Oproti dlouhodobému průměru z let 1775 až 2014 bylo letošní klementinské jaro teplejší o 4,2 stupně.
„Situace však byla zpestřena ještě tím, že toto mimořádně teplé jaro vlastně začalo už v únoru. Když se jen tak pro zajímavost podíváme na čtyřměsíční období od února do května, zjistíme, že toto období mělo průměrnou teplotu 12,3 stupně. Toto období bylo samozřejmě rovněž nejteplejší za 250 let, ale s výrazně větším odstupem než klasické tříměsíční jaro,“ uvedli meteorologové.
Podle jejich dřívějších informací byl letos v centru Prahy teplotně rekordní únor i březen. V únoru meteorologové zaznamenali průměrnou teplotu 8,1 stupně a v březnu deset stupňů Celsia. Duben se zařadil s průměrem 13,4 stupně Celsia na osmé místo.
Květen podle úterních údajů ČHMÚ se vešel mezi sedm procent nejteplejších květnů za dobu měření. Odchylka jeho průměrné teploty od normálu z let 1991 až 2020 byla plus 1,7 stupně Celsia a odchylka od dlouhodobého průměru dosáhla plus 3,1 stupně.
Nejteplejší květny byly v Praze v roce 1811 a 2018, kdy bylo shodně průměrných 19,6 stupně, tedy o necelé dva stupně více než letos. Naopak nejchladněji v pátém měsíci bylo v metropoli v roce 1876. V průměru tehdy teploměry ukazovaly 10,5 stupně.
Celé jarní období bylo nejstudenější před 239 lety, v průměru bylo 4,6 stupně. V tomto roce byla největší zima i v období od února do května, kdy byly v průměru tři stupně, doplnili meteorologové.