„Řekl jsem mu, ať přestane křičet, nebo to bude ještě horší. Chtěl jsem, aby trpěl, aby si tu smrt užil, aby umíral pomalu. Rychlou smrt si nezasloužil. Zabít se mi ho bohužel nepodařilo, protože se mi zlomil nůž,“ vypověděl Mokrý k jednomu z útoků.
O svých vytipovaných obětech hovořil jako o „hajzlech číslo jedna až pět“. Vraždy si prý důkladně připravoval, odmítl, že by byl duševně nemocný. U prvního útoku si prý například napsal do tabletu: „Cíl: o jednoho bezdomovce a cikána méně, což bude lepší situace v České republice“. „Za nacismu by to nebylo možné,“ poznamenal si prý také.
Pražský městský soud začal 16. března v Praze projednávat kauzu Jana Mokrého, kterého obžaloba viní ze dvou pokusů o vraždu bezdomovců. .
Obžaloba uvádí, že první útok spáchal Mokrý loni 12. dubna v pražské Libni zhruba v půl třetí ráno. Údajně přistoupil se dvěma noži k bezdomovci ležícímu na zemi ve spacím pytli, bránil mu v pohybu a řekl mu, že bezdomovce nemá rád a že už má jednoho na svědomí. Po příjezdu policejní hlídky začal křičet, že má u sebe zbraň a že muž je jeho rukojmím. Nakonec na výzvu policistů nože odhodil, aniž muže zranil.
Ve stejnou noční hodinu Mokrý zaútočil i 28. června ve Vrchlického sadech, opět po předchozím vytipování oběti. V parku napadl spícího bezdomovce, a to jedním ze tří nožů, které si na místo donesl. Muži přeťal tepnu na předloktí. Podle obžaloby ho neusmrtil jen díky tomu, že bezdomovcův křik zaslechl svědek, který mu přispěchal na pomoc. Muž pak krvácejícímu bezdomovci sebral tašku a dal se na útěk, o několik ulic dál jej však zadrželi městští strážníci.
Mokrému hrozí 15 až 20 let vězení nebo i výjimečný trest.
