130 let

Člověk rázem zjišťuje, že Chanov není sídliště, ale město ve městě. Vedle pošty tu je škola, trafika, konzum i doktor. | foto: Dan Materna, MAFRA

Reportáž

Vyšší nájem není fér, stěžují si v Chanově. Místní chodí na poštu v županu a v bytovkách je cítit moč

Česko
  •   5:00
Most - Radní na Mostecku zvyšují v Chanově nájem. Na vině jsou rostoucí náklady za odvoz odpadků. Místní se bouří. „Je to nespravedlivé. Nepořádek dělají lidé z bloku 13, zvyšování nájmů odneseme i my slušní,“ říká rozzlobená Dana Bažová, která na sídlišti Chanov na Mostecku žije od narození. Ukazuje na oranžovo-zelený panelák, který člověka na první pohled trkne do očí, když přijíždí na jedno z nejznámějších romských ghett v Česku

OBRAZEM: V ruinách Chánova si hrají děti, místním chodí statisícové účty za vodu

V půlce října přestalo vedení města Most na deset dní uklízet odpadky kolem domů na chanovském sídlišti. Výsledek byl katastrofální a nájemníci z bloku 13 vyhazovali odpadky ven přímo z oken. Náklady na údržbu Chanova rostou, proto se radní města rozhodli zvýšit od příštího roku na sídliště nájemné, a to v průměru o deset korun za metr čtvereční.

Rozpadlý blok 10: V prvním vybydleném patře se odpadky válí doslova všude. O...
V rozpadlém boku 10 na konci sídliště lidé ukradli i odpadní roury, proto je v...

V Chanově jako by se zastavil čas. Je pochmurné pracovní dopoledne a místní nikam nespěchají. Procházejí se po sídlišti mezi polorozpadlými bytovkami či postávají opření o zábradlí a pozorují, kdo se to na ně přijel zase podívat. „Bordel dělají hlavně ti mladí z bloku 13, jsou nevychovaní a vše ničí,“ stěžuje si jednaosmdesátiletá místní, která tu bydlí už od výstavby sídliště, tedy od roku 1978. Vrací se z nákupu, v ruce drží čtyři housky a na nohou má bačkory. Takový „domácí“ styl tu razí polovina sídliště.

Je pochmurné pracovní dopoledne a místní nikam nespěchají.

Na poštu v županu

Několik dalších obyvatelek v županu míří na poštu. „Chodí tam každé ráno v deset hodin, třeba pro dávky. Je to takový jejich rituál,“ říká Karolína Kopáčková z obecně prospěšné organizace Dům romské kultury, která sídlí přímo v Chanově a pomáhá místním. Člověk rázem zjišťuje, že Chanov není sídliště, ale město ve městě. Vedle pošty tu je škola, trafika, konzum i doktor. Podle Kopáčkové je zvyšování nájmů adekvátní. „Ti lidé tu bydlí dobrovolně, pořád se jim to vyplatí. Nájmy se zvyšují všude jinde v republice, tak je logické, že se zvýší i tady,“ uznává zaměstnankyně polyfunkčního centra.

Lidé nakupují v místní zelené trafice, která stojí uprostřed sídliště.

Most odpustil 120 rodinám ze sídliště Chanov dluh 30 milionů

„Nájmy v městských bytech v Chanově jsou jedny z nejnižších ve městě. Částky se liší podle jednotlivých bloků a konkrétních popisných čísel. Nejvíce, tedy pětačtyřicet korun za metr čtvereční, zaplatí nájemníci bloku 8, který dalo město před lety opravit,“ říká pro server Lidovky.cz primátor Mostu Jan Paparega.

V jiných nerekonstruovaných blocích lidé platí dvacet korun za metr čtvereční. Rozpadlé bytovky jsou plné odpadků, ulice jsou ale čisté. Každý den se totiž uklízí. „Každoročně vynakládáme na správu a údržbu sídliště Chanov dva a půl milionu korun a dalších 1,2 milionu korun za úklid veřejného prostranství,“ pokračuje Paparega.

‚Chanov by měl být kontejnerové městečko.‘ Most nechce investovat do zničených paneláků

Největší problém vidí sociální pracovnice Kopáčková v zadluženosti Romů. „Když jsou lidé v hmotné nouzi a mají exekuce, stát jim je nemůže strhnout ze sociálních dávek. Začnou pracovat a dluhy se jim budou automaticky odečítat z platu,“ říká Kopáčková. Místní si pak dobře promyslí, co je pro ně výhodnější. Nezaměstnanost tu dosahuje až osmdesát procent. Podle primátora zdejší obyvatelé dluží městu do této chvíle na nájemném sedmačtyřicet milionů korun a devětadevadesát procent dlužníků nemá příjem. „Problematika vymáhání nájemného v této lokalitě tak nemá z pozice města jakožto věřitele řešení,“ říká muž v čele města.

„Nejdeme do kontejnerů“

„Tak já doma poklidím, uvařím, vyžehlím a zajdu na poštu,“ odpovídá pětačtyřicetiletá Jaroslava Váňová na otázku, co zdejší celé dny dělají. Míří domů vařit halušky, v ruce má cigaretu a zastavuje se u vysokého ohořelého paneláku, který tvoří nechvalnou dominantu sídliště. Blok tři se rozpadá, nemá okna ani dveře a na většině balkonů jsou hory odpadků. Jen na jednom z nich visí prádlo a okna zdobí záclony. V ohromném paneláku bydlí už jen jeden člověk. Šedesátiletý Milan Gažo je tu na černo a odmítá se odstěhovat. Příští rok mu ale nic jiného nezbude, panelák půjde k zemi.

Blok 3 (nalevo) půjde příští rok k zemi.

„Ale nás je tu pořád víc a víc, rodíme děti a kam ony půjdou?“ ptá se rozčileně Váňová, sama matka čtyř dětí. Podle ní by bylo nejlepší, kdyby si Romové paneláky sami opravili. „Aspoň by měli zaměstnání a nemuseli by být na úřadu práce,“ zdůrazňuje. O modulovém bydlení, které má podle radnice nahradit zdevastované nemovitosti, nechce ani slyšet. „Nechceme bydlet v útulku jako psi. Jsme lidé, nejdeme do kontejnerů,“ říká podrážděně.

‚Chanov není Jeruzalém.’ Seriál Most! se nebojí rasistických narážek ani sprostých slov

Město ale věří, že obyvatele Chanova nakonec přesvědčí. „Před samotnou stavbou se uskuteční debata s obyvateli sídliště, kterým představíme konkrétní záměry – tak, aby se nebáli,“ slibuje primátor Paparega s tím, že v rozpočtu města na příští rok je připraveno dvacet milionů korun na konkrétní výstavbu.

Šestapadesátiletý Ján Chromý, který v Chanově bydlí už dvacet let, je s výstavbou modulového bydlení natolik nespokojený, že na radnici odnesl petici se sto podpisy naštvaných místních. „Domy si opravíme,“ říká Chromý v montérkách od zdiva. „Třeba já si teď rekonstruuji byt,“ usmívá se od ucha k uchu, jako by chtěl jít ostatním Romům příkladem. Ani on ale práci nemá. „Chanov byl dříve krásný, zničili jsme si ho my, to uznávám. Ale lidé jsou různí, žijí tu i slušní lidé,“ tvrdí Chromý. Stejně jako on přemýšlí většina místních. Všichni oslovení tvrdí, že jsou slušní a že sídliště ničí ti druzí.

Šestapadesátiletý Ján Chromý v Chanově bydlí už dvacet let.

Prolejzačky z odpadků

V současné době tu žije 1100 registrovaných obyvatel ve 197 bytech. Domy, kterým hrozí zřícení, často nemají okna, nefunguje v nich elektřina a v bytech neteče teplá voda. „Místní přesto do buněk nechtějí,“ kroutí hlavou sociální pracovnice Kopáčková. Stoupá po schodišti v rozpadlém bloku 10 na konci sídliště. Lidé tu ukradli i odpadní roury, proto je v bytovce cítit moč, která člověka nepříjemně štípe do očí. Odpadky se válí doslova všude, v prvním vybydleném patře na zemi leží rozpadlá pračka, zničený kočárek, hnijící dveře či starý smradlavý gauč. Holubi v odpadcích hledají potravu a děti si ze skládky udělaly prolézačky.

Odpadky se válí všude, v prvním vybydleném patře na zemi leží rozpadlá pračka, zničený kočárek, hnijící dveře či starý smradlavý gauč.

Je kolem jedné hodiny odpoledne a sídlištěm se rozezní dětský smích. Děti s batohy na zádech a s úsměvem na tváří vybíhají ze Základní školy Chanov, která stojí uprostřed sídliště. Domů to tak nemají daleko, často jen přeběhnout přes podupaný trávník na druhou stranu ulice. „Nemáš pětku?“ ptá se osmiletý kluk s lišáckým úsměvem, který je jedním ze 176 romských žáků základní školy, postavené roku 1979.

Chanov i Severka. Fanoušci seriálu Most! se mohou vydat na cestu po jeho stopách

Žáci jsou výhradně romského etnika. „Děti na výtvarce kreslí podle romských autorů a o historii se učí v předmětu dějiny Romů,“ říká serveru Lidovky.cz ředitelka Monika Kynclová, která školu vede už čtrnáct let. Špatná finanční situace místních obyvatel se odráží i ve výuce. „Rodiče nemají peníze na školní pomůcky, proto na výuku nosím košík plný štětců a nůžek,“ tvrdí ředitelka pyšnící se vánoční výzdobou, která zdobí chodby školy.

„Výuku nám velmi ztěžuje fakt, že vzdělání není pro Romy prioritou, proto dětem často chybí domácí příprava,“ postěžuje si Kynclová. Místní učitelé zpravidla dělí zadaní na dvě skupiny. „V jedné třídě jsou velmi rozdílní žáci, jedni schopní, druzí méně schopní,“ vysvětluje ředitelka a poklepává na koše s tříděným odpadem naproti šatnám. „Snažím se děti učit třídit odpad, z domova to neumí,“ říká v závěru.

Autor: Magdaléna Komůrková
  • Vybrali jsme pro Vás