Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Výstava šitá na míru

Česko

Petr Písařík, který nyní připravil pro Galerii 5. patro výstavu na míru, je ve své generaci jednou z výrazných osobností. Je dostatečně nekonformní, ale přitom vytváří obrazy, objekty a instalace, které při své nesporné kvalitě oslovují široký okruh diváků.

Jsou nápadité a zároveň dokonale technicky zpracované. Dnes vlastně již zralý umělec byl na pražské Akademii výtvarných umění oblíbeným žákem prof. Stanislava Kolíbala, který byl a doposud je velmi náročný a jen tak někdo ho nepřesvědčí. Písařík dokáže být až do krajnosti střídmý, ale na druhou stranu umí ocenit esteticky oslnivý dekor nebo rytmické a živé obrazy, sochy a objekty založené na rozvíjení ornamentu. Pohybuje se na ostré hraně mezi přísnou kompozicí a dekorativním cítěním, přičemž dokáže všechny složky svého projevu sladit a udržet v harmonickém celku.

Petr Písařík je zván na výstavy nejrůznějšího typu, protože jeho výrazový rejstřík je velmi široký a bohatý. Jeho obrazy i objekty bychom právem mohli hledat na přehlídkách současné abstrakce, postminimalismu nebo také tendencí navazujících na secesní dekorativismus. Východiska jeho tvorby jsou značně složitá. Odvíjí se totiž také od materiálového umění šedesátých let, když využívá upravované nalezené předměty a dostává je do nových souvislostí. Přesnost promyšlené konstrukce se střídá s nahodilostí destrukce. Někdy tak vznikají až strohé objekty, v nichž autor využívá třeba mřížky z ledniček nebo ze zadních desek rádií, deformované tyčky a dráty atd.

Vedle toho ho zajímají jednoduché struktury vzniklé vrstvením drobných korálků různých barev. Takto vzniklé drobné kompozice umístil na výstavě dost netradičním způsobem do okének dřevěných rámů. Citlivě je rozložil tak, že vznikla volná prostorová instalace. Na výstavě se představují i jemné a křehké geometrické kompozice, jejichž plocha je citlivě rozčleněná, takže je i při jejich krajní oproštěnosti ovládá živý rytmus.

Některé obrazy jsou založené na bílých strukturách vymezených jednoduchými tvary, jiné zase v kontrastu k nim zaujmou výraznou, až reklamní barevností. Další obrazy okouzlí lehkou impresí. Jiné naopak působí bravurním a apartním provedením až dekadentně.

Nekonvenční koncepce To všechno se autorovi podařilo sladit v nekonvenční výstavní koncepci, v níž některé obrazy tvoří nezvykle uspořádané skupiny. Jiné jsou vodorovně zavěšené pod stropem, další spojené třeba s jakousi umělou krajinou. Přitom má celá instalace až divadelní nádech přinášený dekorativními objekty. Výstavní projekt je promyšlený a ušitý na míru tak, aby se díla stala přirozenou součástí prostoru, který přitom ovládají. Petra Písaříka nemůžeme zařadit do předem připravených šuplíků. Pohybuje se totiž na hraně mezi přísným minimalismem a výrazným dekorativismem, mezi konceptualismem a postmodernismem. Hraje si s geometrickou či gestickou abstrakcí, volí nezvyklé postupy i formáty, vtipně kombinuje na první pohled nesouměřitelné či nespojitelné prvky. Umí sladit jednotlivé detaily a přitom vytvořit jednolitý celek. Dokáže si z každého z naznačených proudů vzít to, co je pro něj podstatné. Ale vždycky svým obrazům, objektům a instalacím vtiskne cosi osobitého, podle čeho se jeho rukopis okamžitě pozná. Otěchto pro někoho možná nepřijatelných přesazích svědčí jeho autorská výstava v Galerii 5. patro.

Je sympatické, že Petr Písařík sice jistě dobře zná zákonitosti určující výstavní koncepce, ale když se mu nehodí, tak je prostě nerespektuje a odhodí. Nenechává se svázat žádnými pravidly, pokud si je neurčuje sám. Když však navštívíte jeho výstavu nebo vstoupíte do jeho rozlehlého pražského ateliéru, tak zjistíte, že jeho projev má vnitřní jednotu a svůj (i když stále proměnlivý) rytmus připomínající improvizovanou jazzovou skladbu. Není mnoho umělců, kteří se dokážou vypořádat s tak rozdílnými vlivy od dada, surrealismu a klasické abstrakce až po arte povera a zachovat si svůj názor. Jeho projev se stále rozvíjí v několika vzájemně se ovlivňujících a proplétajících liniích. Ty pak vždy dovolují, aby se za dosavadními obzory otevřely nové cesty.

Petr Písařík / Portfolio 2011

Galerie 5. patro, Praha 1 Do 9. dubna

O autorovi| JIŘÍ MACHALICKÝ, Autor je teoretik umění

Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...