Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Vystavovat bez omezení

Česko

Vůbec první retrospektivní výstava skupiny Máj 57 je až do 15. prosince otevřena v Císařské konírně Pražského hradu. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout díla autorů, kteří na přelomu 50. a 60. let usilovali o uměleckou svobodu a možnost vystavovat bez politických omezení.

Expozice, jejíž architektonické řešení pochází z dílny Davida Vávry, je exkluzivním výběrem děl zapůjčených z šestnácti státních a dvaceti soukromých sbírek. Kolekce obrazů a plastik, která ve své době představovala boj proti diktátu oficiální kultury, je protipólem tehdejší socialistické tvorby. „Ze všech vystavených děl mám příjemný pocit pozitivního vzdoru,“ řekl k výstavě David Vávra, který se instalace ujal mimo jiné také proto, že skupina Máj 57 má ve svém názvu rok jeho narození. Mezi autory, kteří se skupinou Máj 57 vystavovali, jsou například Jiří Balcar, Richard Fermund, Vlastimil Beneš, Jitka Kolínská, Libor Fára a další. V pozdějším období pak Jan Švankmajer a Eva Švankmajerová, Karel Vysušil, Jaroslav Klápště, Jiří Winter Neprakta, Theodor Pištěk a mnoho jiných.

Chtěli se vzepřít bezduchému „sorelu“

Jedním z významných členů byl i Miloslav Chlupáč, který při vernisáži výstavy převzal Výroční cenu Nadace Českého fondu umění za celoživotní přínos světovému modernímu umění.

Složení členů skupiny Máj 57 se proměňovalo, stejně jako jejich výtvarný projev. Důkladná rekonstrukce podoby výstav skupiny, které se uskutečnily v letech 1957-1964, není podle kurátorky výstavy Adriany Primusové již zcela možná. Z tohoto důvodu vybrala přes sedmdesát děl, jejichž autoři tvořili jádro skupiny a jejichž tvorba se dá považovat za reprezentativní vzorek.

Důkladná rekonstrukce podoby výstav skupiny, které se uskutečnily v letech 1957-1964, není již zcela možná

Skupina, jejíž název byl odvozen podle měsíce, ve kterém poprvé otevřela výstavu, neměla skutečný umělecký program. Jejím společným cílem bylo navázat na moderní české umění, jehož význam se zamlčoval, a přihlásit se k odkazu Václava Špály, Rudolfa Kremličky, Bohumila Kubišty a ke světovým vzorům typu Paula Cézanna, Vincenta van Gogha, Picassa a Matisse. Členové skupiny Máj 57 se tak chtěli vzepřít socialistickému realismu, bezduché produkci „zúčastněného umělce“ a činnosti porot. Expozice Mladé umění - skupina Máj 57 byla v roce 1957 první soubornou výstavou českého soudobého moderního umění po roce 1948. I když ji dobová oficiální kritika přijala negativně, skupina pak přesto realizovala další výstavy -s členskou obměnou a vývojem jejich stylu.

Vycházeli z modernistických tradic českého i světového umění, u některých se mísily vlivy surrealismu a čím dál výrazněji se prosazovaly prvky abstrakce. Skupina byla aktivní do roku 1964, kdy politické a kulturní uvolnění otevřelo umělcům více možností projevu. Další vývoj postupně potvrdil jejich tvůrčí kvality.

Výstava v Císařské konírně není ostatně jen vzpomínkou na průkopníky umělecké svobody za totalitního režimu, ale také příspěvkem k stále nedostatečně zpracovanému období padesátých let.

Autor: