PŘEROV/BRNO Otrávený orel, ptáci uvázlí v železech, opeřenci uvláčení v rybářských vlascích. Šokující podívanou servírují v přerovském Muzeu Komenského. Až naturalisticky tam popisují způsoby, jakými umírají ptáci v kontaktu s civilizací. Tvůrci expozice Nástrahy, pasti a železa chtějí, aby se přišli do muzea podívat také právě ti, kteří se na smrti opeřenců podílejí. „Většinou asi zamíří spíše potajmu. Ale už na vernisáž přišel rybář, který se pouštěl do diskuse, jak mu ptáci škodí,“ řekl včera LN spoluautor výstavy, ornitolog Zdeněk Vermouzek. A právě diskusi chtějí podle něj expozicí vyvolat. „I kdyby to pomohlo jen několika ptákům, je to dobře,“ poznamenal.
Někteří návštěvníci ji přirovnávají k výstavě mučicích nástrojů. A přiznávají, že je překvapuje, když se dozvědí, že ve vystavených železech či klecích zemřeli i ti opeřenci, kteří jsou v Přerově vystaveni jako vycpaniny.
Je to podle všeho poprvé, co některá z institucí podobnou galerii představila. Česká společnost ornitologická přitom každoročně eviduje v rámci svého programu Volná křídla na pět desítek zabitých ptáků. Nedávno řešila hned několik případů zabitého orla mořského – dva otrávené karbofuranem našli v Hrdlořezech a v Hluboké nad Vltavou, dalšího postřeleného u Hrabětic na Znojemsku. V České republice přitom nebyl za pokládání otrávených návnad doposud nikdo stíhán – proto ornitologové vypsali odměnu 35 tisíc korun za dopadení a potrestání travičů.
Otrávení orli, ale i poštolka, jíž děti ostříhaly křídla „Karbofuran, který se v určité koncentraci používá jako postřik proti hmyzu, má pro teplokrevné živočichy smrtící účinek. Stačí dotyk sliznice, a zvíře nebo pták na místě kolabuje,“ popsal sílu jedu brněnský ornitolog ze záchranného Ptačího centra Zdeněk Machař. „Pokud se zjistí, kdo tyto návnady použil, pak by to mělo být bez milosti tvrdě postihováno,“ dodal.
Ve své praxi se se zraněnými dravci setkává takřka denně. „Nejčastější a také nejtěžší úrazy bývají po střetech se skly jedoucích automobilů, hodně zranění i životů si vyžádá také elektrické vedení,“ upřesnil. Část jeho ptačích pacientů ale tvoří i ti opeřenci, kteří se stali záměrným cílem agresivních útočníků. „Teď tu právě máme poštolku, které asi kluci ostříhali křídla. Naštěstí ale ne tak, aby jí letky nedorostly, a nemohla se vrátit zpět na svobodu,“ doplnil. Ne vždy ale mají dravci či jiné druhy ptáků takové štěstí. Dva havrani, na které vloni v prosinci někdo zřejmě ze zábavy nebo naopak nenávisti střílel z okna uprostřed Brna, přes veškerou péči nakonec nepřežili. Náboje ze vzduchovky jim oběma poranily míchu a ptáci ochrnuli. Nejhorší vzpomínky mu však zůstaly na poštolku, kterou schválně zapálila skupina dětí.
Dravci působí problémy chovatelům i rybářům Na druhé straně je však pravda, že právě dravci mohou způsobit i značné škody. Typickým případem jsou rybáři, kteří přicházejí o ryby v chovných rybnících, ale také například chovatelé drůbeže či exotických papoušků. Dravec prý nemusí ani útočit, stačí když jejich voliéry jen upřeně sleduje zpovzdálí. Papoušci zpanikaří, často ukoušou vlastní mláďata nebo opustí svá hnízda. „Je tedy jen logické, že se chovatelé v takovém případě nějak chtějí bránit. V každém případě by proto měli oficiálně požádat o odchyt, aby nebylo nutné dravce zbytečně zabíjet. Stačí je přemístit jen někam jinam,“ míní Machař.
Ochranáři totiž někdy podle mínění některých ornitologů s „vaničkou vylijí i dítě“. Tím, že například brojí proti různým odchytovým zařízením, do nichž lze lapit živého dravce, je pro mnoho chovatelů pak snadnější a paradoxně méně nebezpečné ptačího loupežníka nechat odstřelit. „To je ale nežádoucí. Pokud zařízení použije odborník, který ihned ptáka přemístí do klece a odveze ho na jiné místo vypustit, nic závadného se neděje a pták je zachráněn,“ míní jeden z odborníků, který nechtěl být jmenován.
Výstava v přerovském muzeu potrvá do začátku listopadu. Je koncipována jako putovní, zatím se žádné muzeum ale na jejím převzetí nedohodlo.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
