Roskilde, staré sídlo Vikingů, ve středověku bývalo mocenským centrem Dánska a největším městem severní Evropy. Tamější proslulá katedrála je dodnes pohřebištěm dánských panovníků. Dnes je to město jen nevelké, ale každý rok o prodlouženém víkendu na přelomu června a července se tam pořádá jeden z největších rockových festivalů na světě. Místní železniční stanice, první z kamene postavená a dnes nejstarší fungující v celé zemi, v těch dnech překypuje životem a stává se cílem desetitisíců návštěvníků. Náhodně projíždějící nezasvěcený pocestný by si možná pomyslel, že takovým ruchem žije nádraží v Roskilde dnes a denně, avšak mýlil by se. Jak ostatně napovídá dánský jazyk...
Minule jsem se na tomto místě pokusil nastínit, na jaké problémy člověk naráží při překládání ustálených rčení a obratů. Ještě větší noční můrou jsou pro překladatele výrazy slangové. O člověku, který se v něčem nevyzná nebo je z něčeho zmatený, říkáme, že dotyčný „z toho má v hlavě hokej“. Takový výraz by sotva mohl vzniknout v Senegalu nebo na Maledivách, kde se toto sportovní odvětví ze zřejmých důvodů nepěstuje, a tudíž nemůže hrát důležitější roli v mluvě obyvatel. Samo slovo „hokej“ navíc v češtině svým zvukem v ústech mluvčího i v uších posluchače vyvolává představu oné neurovnané a nepřehledné holomajzny, ve kterou hokejová utkání nezřídka upadají.
Překladatel musí být v takových případech hodně vynalézavý a těšit se veliké přízni múz, aby čtenářům dokázal poskytnout stejný zážitek, jakým se mohli pokochat čtenáři originálu. Kdyby obrat přeložil otrocky, dosáhl by pouze toho, že by opravdu hokej v hlavě měli. Takové anglické he’s got a hockey of it in his head ani německé er hat ein Hockey daraus in dem Kopf by očividně nefungovalo. Někdy doslovný překlad kupodivu možný je: u Lea Perutze, jednoho z velkých mužů pražské německé literatury, se můžeme dočíst, že německá obdoba výrazu „udělat si z někoho dobrý den“ se té české podobá jako vejce vejci: sich aus jemandem einen guten Tag machen.
Podíváte-li se na mapu Dánska, zjistíte, že Roskilde je ze všech hlavních směrů poslední významnou zastávkou vlaků mířících do hlavního města Kodaně. Přichází těsně před obvyklým cílem, za kterým většina cestujících míří, a tamější nádraží představuje poslední možnost vyskočit na poslední chvíli z vlaku předtím, než cesta nevyhnutelně dojde svého konce. Odtud už pak byl jen krůček k tomu, aby se dánské staa af i Roskilde (vystoupit v Roskilde) stalo slangovým výrazem pro přerušovanou soulož.
Nejspíš si nad tou mapou řeknete, jakto že se Kodaň coby hlavní město nachází na nejzazším okraji země. Ona se ale tradičně nacházela v samém jejím středu, neboť k Dánsku od počátku věků patřila bývalá (někteří nezdolní dánští vlastenci jim tak říkají dodnes) východodánská území, dnes jihošvédské kraje Skaane, Halland a Blekinge. Dánové o ně přišli (a Kodaň se na periferii Dánska ocitla) po válkách se Švédy na základě potupné mírové smlouvy, podepsané roku 1658 právě v Roskilde. Takže město si za svůj roztomilý příspěvek k obohacení dánštiny může vlastně samo.
Vroucně doufám, že se nikdy nebudu muset s touto povedenou průpovídkou potýkat. Hned při prvním pohledu na mapu naší vlasti totiž vyvstane zásadní problém: Praha leží víceméně uprostřed země. Na druhou stranu se nabízí hned několik kandidátů, kteří by v českém textu mohli roli Roskilde sehrát. Jenže ať už bychom nechali dotyčného hrdinu vystoupit v Kolíně, Benešově, Berouně, na Kladně nebo v Kralupech, jaksi by to pořád nebylo ono.
***
Roskilde je ze všech hlavních směrů poslední významnou zastávkou vlaků mířících do hlavního města Kodaně
O autorovi| Robert Novotný, překladatel
