Novoguinejský divoký pes se odbornému světu představil poprvé začátkem 50. let minulého století, kdy byl dokonce popsán jako nový druh psovité šelmy – Canis hallstromi. O jejich chování v přírodě vědci dodnes příliš nevědí. „Ať už je genetický původ těchto zvířat jakýkoliv, obecně jsou považována za nejprimitivnější domácí formu, která se na ostrovy Nové Guineje dostala lidským přičiněním minimálně před šesti tisíc lety,“ uvedl kurátor zlínské zahrady Pavel Shromáždil. Výška zlatavě rudých, anebo černých psů nepřesahuje v kohoutku 45 centimetrů, váží okolo 11 kilogramů. Psi novoguinejští mají především zcela výjimečný hlasový projev. Jejich vytí zní jako jódlování. Sonograf dokonce odhalil, že je tento psí hlas velmi podobný zpěvu keporkaků, tedy velryb hrbatých.
Zlínští chovatelé by rádi založili chovnou skupinu, k sourozencům z Británie se proto nyní snaží sehnat vhodné partnery ze Severní Ameriky. „Oslovili jsme tamní chovatele, abychom dokázali sestavit nepříbuzenský pár,“ doplnil Shromáždil. Svůj domov ve Zlíně vedle expozice kasuárů našel zhruba dvouletý pes a stejně stará fena.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
