Současné výtvarné umění není jen produkt renomovaných umělců. To podstatné na něm je široká kreativita a volnost přístupů. Díky kvalitním pedagogům se toto pojetí dostává i do škol. To potvrzuje i Markéta Pastorová, odborná pracovnice Výzkumného ústavu pedagogického v Praze. Podle jejího názoru Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělání a gymnázia poprvé v historii definovaly, že umělecké obory přinášejí dětem poznání. „Do té doby se hovořilo pouze o výchově, ve které se něco dělo, ale spíše se jednalo o aktivní odpočinek. Děti se trénovaly v nakreslen,reálného světa‘.“ Pastorová patří k devíti kurátorům 13. celostátní přehlídky výtvarných prací, která byla v sobotu 17. dubna slavnostně otevřena v impozantním prostředí písecké Sladovny. Setkání profesionálů Na třináctý ročník trienále se přihlásilo 47 škol a zájmových výtvarných útvarů, 70 pedagogů se 75 projekty, na kterých pracovalo téměř 1800 dětí. „Odborná stránka přehlídky je garantována kurátory, kteří pracují s celou kolekcí. Respektují záměr učitele a jeho kolekce,“ vysvětluje Pastorová.
Celostátní přehlídku zorganizovalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar Artama ve spolupráci s o. p. s. Sladovna v Písku, se Sdružením pro tvořivou dramatiku, Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze a Asociací výtvarných pedagogů. Jejím posláním je podporovat pedagogické přístupy, které rozvíjejí tvořivost dítěte, a popularizovat výsledky výtvarných aktivit dětí a mládeže.
„V současné době nezbývá čas na pocitové záležitosti, na přemýšlení a spojování věcí do souvislostí, což výtvarný obor dělá,“ přemítá Libuše Smutná ze základní umělecké školy v Ivančicích. Pedagogové výtvarné výchovy se shodují na tom, že rodiče více zajímá sportovní vyžití dětí než jejich tvůrčí práce. „Pokud chci dostat rodiče na vernisáž, musím spojit výstavu prací s koncertem hudebního oboru,“ stěžuje si Ivana Vyhnalová ze Základní umělecké školy Dobřany Plzeň-jih.
Výhra pro obě strany Hodiny výtvarné výchovy mohou být tvořivým dobrodružstvím nejen pro děti, ale i pro pedagogy. „Výtvarná výchova souvisí s celkovým pohledem na svět. Proto cokoli se ve výuce odehraje, může se posunout do naprosto neuvěřitelných kontextů,“ vysvětluje Eliška Václavíková ze Základní umělecké školy Bohumín. Záleží na složení skupiny dětí, jejich věku a hlavně jejich zkušenostech a energii. „Z banálních zadání se tak dostáváme k výtvorům, které často berou dech,“ dodává.
Podle dalšího z kurátorů celostátní přehlídky výtvarných prací dětí a mládeže Lenky Kitzbergerové je výtvarná výchova jedním z mála oborů, který umožňuje žákům plně se zabývat sebou samými. „Mohou komunikovat o problémech a otázkách, které nic,neřeší‘, jejich přístup k nim je volitelný, přitom se pohybují v bezpečném, neohrožujícím prostředí,“ říká a dodává, že umění a kultura by měly mít na gymnáziu více prostoru. „Přesněji - gymnázia by měla mít možnost tomuto oboru více prostoru poskytnout, pokud pro to mají motivaci a podmínky.“
Učitelé se shodnou, že výtvarnou výchovu by měl vyučovat výtvarný pedagog. „Jenom poznatky získané laickou cestou nestačí,“ vysvětluje Vlasta Dědičová ze Základní školy Oslavany. „Každý, kdo vyučuje výtvarnou výchovu, musí znát její zákonitosti, její jazyk, postupy, tvůrčí procesy, techniky, historii i současnost výtvarného umění.“ Učitel výtvarné výchovy musí být podle zkušené pedagožky velmi citlivý, přístupný novým názorům a tendencím a také schopný s dětmi komunikovat.
O autorovi| ALENA GÉBLOVÁ, Autorka pracuje ve VÚP
