Pokud rodiče chtějí, aby se jejich děti rychleji naučily nový jazyk, musí zaplatit drahé kurzy mimo školu. Přitom jsou to většinou rodiny pocházející z chudých oblastí, jako je třeba Čečensko či africké státy.
A to chce ministerstvo školství změnit.
Připravilo proto rozvojový program, ve kterém je deset milionů korun určených právě na vzdělávání žáků cizinců ze třetích zemí.
„V praxi vzdělávání žáků cizinců nyní vypadá tak, že vedle sebe v jedné třídě sedí dítě z dobře situované francouzské rodiny a jiné dítě z chudšího státu z Afriky. Přitom první má nárok na nadstandardní výuku češtiny zdarma a druhé ne. To není spravedlivé,“ řekla LN Klára Laurenčíková, ředitelka sekce speciálních programů na ministerstvu školství, jejíž skupina program připravila.
Peníze jsou určené základním školám na zaplacení učitelů, kteří nadstandardní výuku českého jazyka budou dětem poskytovat. Program platí do konce tohoto roku.
Cílem ministerstva ale je uzákonit, aby měli nárok na doučování českého jazyka zdarma všichni žáci cizinci. „Vzdělávání těchto žáků je zatím ve školském zákoně ošetřeno nedostatečně. Připravujeme novelu zákona, která by zaručovala výuku zdarma pro všechny tyto děti,“ potvrdila Laurenčíková.
Podle jejích slov není bez znalosti jazyka možná integrace dětí do kolektivu, ale ani do společnosti. „Z dětí se tak stávají outsideři,“ dodala. Novelu chce ministerstvo poslat do vlády ihned po stabilizaci politické scény po volbách.
Tuto snahu vítají i neziskové organizace, které se podporou rozvoje mladých migrantů zabývají.
„Změna zákona je zapotřebí. Už jenom proto, že dětí, které nepocházejí z Evropské unie, je v českých školách většina. Dlouho jsme na tuto situaci upozorňovali,“ reagoval Lukáš Radostný ze sdružení META. Podle něj navíc většina dětí, které mají na doučování českého jazyka nárok, pochází ze Slovenska.
O tom, že bere ministerstvo integraci dětí cizinců do školních kolektivů vážně, svědčí i fakt, že zřídilo nový internetový portál www.inkluzivniskola. cz. Ten je určen pro ředitele a učitele.
„Jeho cílem je nabídnout konkrétní praktickou podporu pro vzdělávání těchto dětí. Třeba jak vypracovávat individuální vzdělávací plány,“ vyjmenovala Klára Laurenčíková.
***
„Změna zákona je zapotřebí. Už proto, že dětí, které nepocházejí z EU, je v českých školách většina,“ říká Lukáš Radostný ze sdružení META
